Třída Tang

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída Tang
USS Gudgeon (SS-567)USS Gudgeon (SS-567)
Obecné informace
Uživatelé Námořnictvo Spojených států amerických
Italské námořnictvo
Turecké námořnictvo
Íránské císařské námořnictvo
Typ ponorka
Lodě 6
Zahájení stavby {{{zahájení stavby}}}
Spuštění na vodu {{{spuštění na vodu}}}
Uvedení do služby {{{uvedení do služby}}}
Osud vyřazeny
Předchůdce třída Barracuda
Následovník USS Darter
Technické údaje
Výtlak 1560 t (na hladině)
2260 t (pod hladinou)
Délka 82 m
Šířka 8,3 m
Ponor
Pohon 2 diesely, 2 elektromotory
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost 15,5 uzlů (na hladině)
18,3 uzlu (pod hladinou)
Dosah
Posádka 83
Výzbroj 8× 533mm torpédomet
Pancíř {{{pancíř}}}
Letadla {{{letadla}}}
Radar
Sonar BQS-4
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Třída Tang byla třída americká diesel-elektrická ponorka z doby studené války. Postaveno bylo celkem šest jednotek této třídy. Dva páry ponorek byly později prodány Itálii a Turecku, přičemž pátou krátce vlastnil Írán. Všechny ponorky již byly vyřazeny ze služby. Dvě byly zachovány jako muzea.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

USS Wahoo

Tato třídy představovala první americké ponorky, které byly navrženy s cílem maximalizace jejich rychlosti pod hladinou. Využity přitom byly zkušenosti s provozem dvou kořistních německých ponorek Typu XXI.[1] Celkem bylo v letech 1949–1952 postaveno šest ponorek, pojmenovaných USS Tang, USS Trigger, USS Wahoo, USS Trout, USS Gudgeon a USS Harder.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

TCG Pirireis

Výzbroj tvořilo osm 533mm torpédometů, z toho šest a přídi a dva na zádi. Pohonný systém tvořily dva diesely GM 16-338 (později je nahradily tři diesely Fairbanks-Morse) a dva elektromotory. Lodní šrouby byly dva. Ponorka dosahovala nejvyšší rychlosti 15,5 uzlu na hladině a 18,3 uzlů pod hladinou.

Zahřaniční uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Italské námořnictvo získalo v letech 1973–1974 ponorky Livio Piomarta (S-515, ex Trigger) a Romeo Romei (S-516, ex Harder). První byla vyřazena roku 1986 a druhá roku 1988.

Turecké námořnictvo provozovalo dvě ponorky této třídy, které mělo původně pronajaty a později je odkoupilo. Jako první byl roku 1980 dodán TCG Pirireis (S-343, ex Tang), který roku 1983 následoval TCG Hızırreis (S-342, ex Gudgeon). Pirireis je dnes vystavena v tureckém Izmiru[2] a Hızırreis je vystavena v muzeu Kocaeli.[3]

Íránské císařské námořnictvo zakoupilo v prosinci 1978 ponorku Trout, přejmenovanou na Kousseh (SS 101). Jelikož však v Íránu proběhla úspěšná islámská revoluce, posádka Kousseh v březnu 1979 ponorku opustila a ponechala ji svému osudu v americkém přístavu New London. Ponorka byla námořnictvu vrácena roku 1992. Nějakou dobu sloužila k experimentům a jako cvičný cíl. V roce 2009 byla sešrotována.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SS-563 Tang [online]. Globalsecurity.org, [cit. 2013-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Tang (SS-563) [online]. Navsource.org, [cit. 2013-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. TCG HIZIRREİS EXHIBITION AREAS [online]. Kocaeli Museum Ships Command, [cit. 2013-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Trout (SS-566) [online]. Navsource.org, [cit. 2013-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha : Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389.