Třída George Washington

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
třída George Washington
USS George Washington (SSBN-598).jpg
Obecné informace
Uživatelé Vlajka US Navy US Navy
Typ raketonosná ponorka
Lodě George Washington
Patrick Henry
Theodore Roosevelt
Robert E. Lee
Abraham Lincoln
Zahájení stavby
Spuštění na vodu
Uvedení do služby
Osud vyřazeny
Předchůdce Halibut
Následovník Ethan Allen
Technické údaje
Výtlak 5960 t (na hladině)
6700 t (pod hladinou)
Délka 116,4 m
Šířka 10 m
Ponor
Pohon jaderný reaktor, 2× turbína
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost 20 uzlů (na hladině)
25 uzlů (pod hladinou)
Dosah
Posádka 115
Výzbroj 6× 533mm torpédomet
16× UGM-27 Polaris
Pancíř
Letadla
Radar
Sonar
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Třída George Washington byla první postavená třída raketonosných ponorek s jaderným pohonem na světě. Postaveny byly pro americké námořnictvo a sloužily v době studené války. Jejich dokončením USA získaly zásadní nástroj jaderného odstrašení – síly schopné operovat nepozorovaně a překvapivě zasadit jaderný úder.[1] Jejich stavba byla objednána 31. prosince 1957. V letech 1958–1961 pak bylo postaveno celkem pět ponorek této třídy. Američané je provozovali v letech 1959–1985. Jejich označení SSBN znamená balistická nukleární ponorka – Submarine, Ballistic (Nuclear).

Konstrukce vycházela z útočných ponorek třídy Skipjack do jejichž trupu byla vložena sekce nesoucí balistické střely. Rozestavěný trup USS Scorpion byl použit k přestavbě na první jednotku této třídy a zároveň první americkou raketonosnou ponorku USS George Washington. Rovněž materiál připravený pro doposud nezahájenou stavbu USS Sculpin byl použit pro raketonosnou druhou raketonosnou ponorku téže třídy.[1]

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Vypuštění střely Polaris A3

Výzbroj představovalo šest příďových 533mm torpédometů. Ve dvou řadách po osmi silech bylo za velitelskou věží ponorek umístěno celkem šestnáct balistických raket UGM-27 Polaris. Rakety byly nejprve verze Polaris A-1, později A-2 a od roku 1964 A-3. V přídi byl umístěn rovněž sonar typu BQS-4 (později BQR-19). V konstrukci byla použita nová ocel HY-80, což ponorkám dovolovalo ponory do větších hloubek. Pohonný systém odpovídal třídě Skipjack a tvořil ho jaderný reaktor nové generace typu S5W a dvě turbíny. Nejvyšší rychlost ponorky byla 20 uzlů na hladině a 25 uzlů pod hladinou.[2]

Operační služba[editovat | editovat zdroj]

Jako nosiče balistických raket sloužila celá pětice až do počátku 80. let. V roce 1981 byla vyřazeny ponorky Theodore Roosevelt a Abraham Lincoln, zatímco zbylé tři byly reklasifikovány na útočné ponorky a jejich rakety byly demontovány. Souviselo to smlouvou o omezení jaderných zbraní SALT. Robert E. Lee byl vyřazen roku 1983 a Patrick Henry o rok později. George Washington sloužil ze všech jednotek nejdéle, k vyřazení lodi došlo v roce 1985. Po vyřazení byly všechny postupně odeslány do recyklačního programu a sešrotovány.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c SSBN-598 George Washington-Class FBM Submarines [online]. Globalsecurity.org, rev. 2009-08-17, [cit. 2010-04-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha : Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 130.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha : Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu