Třída Barracuda (1951)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o třídě diesel-elektrických ponorek námořnictva Spojených států amerických z roku 1951. Další významy jsou uvedeny na stránce Třída Barracuda (rozcestník).
Třída Barracuda
USS Bass (SSK-2)
USS Bass (SSK-2)
Obecné informace
UživatelNámořnictvo Spojených států amerických
Typponorka
Lodě3
Zahájení stavby1949–1950
Spuštění na vodu1951
Uvedení do služby1951–1952
Osudvyřazeny
Předchůdcetřída Tench
Nástupcetřída Tang
Technické údaje
Výtlak765 t (na hladině)
1160 t (pod hladinou)
Délka59,8 m
Šířka7,5 m
Pohon2 diesely, 2 elektromotory
Rychlost13 uzlů (na hladině)
8,5 uzlu (pod hladinou)
Posádka37
Výzbroj4× 533mm torpédomet
SonarBQR-4

Třída Barracuda byla třída diesel-elektrických ponorek námořnictva Spojených států amerických. Byly to první americké ponorky vyvinuté po skončení druhé světové války.[1] Vyřazeny byly na konci 50. let. Později byly sešrotovány.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

V letech 19491952 byly postaveny celkem tři ponorky této třídy. Stavbu prováděly americké loděnice Electric Boat Company (od roku 1952 součást koncernu General Dynamics) v Grotonu ve státě Connecticut a Mare Island Naval Shipyard ve Vallejo v Kalifornii.

Jednotky třídy Barracuda:

Jméno Loděnice Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Osud
USS Barracuda (SSK-1) Electric Boat Company 1949 1951 10. listopadu 1951 vyřazena 1959, vyškrtnuta 1973
USS Bonita (SSK-2) Mare Island Naval Shipyard 1950 1951 16. listopadu 1951 vyřazena 1957, vyškrtnuta 1965
USS Bass (SSK-3) Mare Island Naval Shipyard 1950 1951 11. ledna 1952 vyřazena 1958, vyškrtnuta 1965

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

USS Bonita (SSK-3)

Ponorky byly vybaveny sonarem BQR-4. Výzbroj ponorek tvořily čtyři 533mm torpédomety, z toho dva příďové a dva záďové. Pohonný systém tvořily dva diesely General Motors a dva elektromotory General Motors.[1] Nejvyšší rychlost na hladině dosahovala 13 uzlů a pod hladinou 8,5 uzlu.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 74. [Dále Pejčoch, Nová, Hájek (1994)]
  2. [Pejčoch, Nová, Hájek (1994), s. 76.]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]