Třináctiletá válka
| Třináctiletá válka | |||
|---|---|---|---|
| Námořní bitva ve Viselském zálivu mezi Řádem německých rytířů na straně jedné a pruskými městy a Polskem na straně druhé Námořní bitva ve Viselském zálivu mezi Řádem německých rytířů na straně jedné a pruskými městy a Polskem na straně druhé | |||
| Trvání | 1454–1466 | ||
| Místo | Pomořansko, Prusko, Baltské moře | ||
| Výsledek | prusko-polské vítězství Druhý toruňský mír 1466 | ||
| Strany | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
Třináctiletá válka v letech 1454 - 1466 probíhala mezi řádem německých rytířů, pruskými městy a Polskem.
V polovině 15. století panovaly hluboké rozpory uvnitř pruského řádového státu mezi řádem německých rytířů, šlechtou a městy, která toužila po vzoru hanzovních měst po větší samostatnosti. V roce 1454 došlo k povstání tzv. pruské jednoty, v níž se roku 1440 spojila západopruská města a šlechta, proti řádu a jeho velmistrovi. Obě strany se snažily získat pomoc polského krále Kazimíra IV. Jagellonského, který se přiklonil na stranu pruské jednoty a přijal vládu nad západním Pruskem. Poté vypukla třináctiletá válka (1454 - 1466), v níž řád podpořila papežská kurie a císař Fridrich III., některá říšská knížata, především Albrecht III. Achilles, a další vládci, například burgundský vévoda Filip Dobrý. Hned v roce 1454 bylo polské vojsko poraženo u Chojnice, ale již roku 1457 dobylo dosavadní pruské sídelní město Marienburg (pol. Malbork). Válka skončila velkým úspěchem polské strany, který byl zúročen v ustanoveních míru sjednaného roku 1466 v Toruni.
