Textilní vlákno

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Textilní vlákno je útvar charakterizovaný ohebností, jemností a vysokým poměrem délky k průřezu. Podle zákona o ochraně spotřebitele se za textilní vlákna považují také ohebné pásky a dutinky, které mají šířku maximálně 5 mm a jsou vhodné pro textilní zpracování. [1]

Vlastnosti

[2] Ke zpracovatelským vlastnostem patří například pevnost, délka, povrchová drsnost, obloučkovitost. Podle možnosti zpracování se rozlišují

Užitné vlastnosti: hřejivost, pružnost, omak, navlhavost, sráživost, odolnost proti chemikáliím a povětrnosti, pevnost v oděru atp.

Rozdělení vláken podle původu

[3] Podle původu se rozlišují dvě základní skupiny: přírodní a umělá (často zvaná chemická) vlákna. Obě skupiny se dále dělí:

PŘÍRODNÍ VLÁKNA rostlinná živočišná anorganická
Druh lýková ze semen z listů ze srstí sekrety hmyzu ¡
Příklad len bavlna sisal ovčí vlna přírodní hedvábí azbest


UMĚLÁ VLÁKNA přírodní polymery syntetické polymery nepolymerní
Původ rostlinný zvířecí kondenzace polymerace polyadice kov minerál pyrolýza
Příklad viskóza kasein PE, PA PAC, PP elast. vl. ocel sklo uhlík. vl.

Světová výroba vláken

[4] V roce 2013 se ve světě spotřebovalo téměř 91 milionů tun textilních vláken (27 milionů tun přírodních a 64 milionů tun umělých vláken).

Podíly na světové spotřebě vláken v roce 2013
Pořadí Skupina Nejvyšší podíl %
     1 filamenty  PES, PA, PP, GF,   44
     2 bavlna   Čína, USA, Indie   28
     3 stříž z umělých vláken  PES, PAN, CV   26
     4 ostatní přírodní vlákna WO, SE, LI   2

Poznámka: V uvedené statistice nebylo započítáno více než 8 milionů tun, např. jutová, kokosová, skleněná a několik dalších druhů vláken.

Za rok 2017 se udávala celková spotřeba se 103 miliony tun, z toho 56 milionů tun staplových vláken.[5]

Mezinárodní zkratky pro označení textilních vláken

Výňatek ze seznamu zkratek vydaného Mezinárodním úřadem pro standardizaci v Bruselu (BISFA): [6]

Vlákno Zkratka Vlákno Zkratka Vlákno Zkratka
bavlna CO sisal SI modal CMD
juta JU ovčí vlna WO polyamid PA
hedvábí (přírod.) SE velbloudí srst WK polyimid PI
kokosové vl. CC aramid AR polyakryl PAN
konopí HF elastická vl. EL PE polypropylen PP
kozí chlupy HZ fluorová vl. PTFE polyester PES
lama WL keramická vl. CEF polyethylen PE
len LI kovová vl. MTF skleněná vl. GF
mohér WM lyocell CLY uhlíková vl. CF
ramie RA melaminová vl. MF viskóza CV

Literatura

  • Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, ISBN 3-87150-848-9 Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, str. 209-210

Reference

  1. textilní vlákno [online]. Havit, 1998-2017 [cit. 2017-03-17]. Dostupné online. 
  2. Militký: Textilní vlákna, TU Liberec 2002, SBN 80-7083-644-X
  3. Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 94 a 163
  4. Global fiber production [online]. Chemical Fibers International, 2014 [cit. 2017-03-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. The Fiber Year [online]. Textination, 2002-2018 [cit. 2018-09-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. What are Generic Fbre Names? [online]. CIRFS, 2016 [cit. 2017-03-07]. Dostupné online. (anglicky)