Třída Prinz Adalbert

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída Prinz Adalbert
SMS Prinz Adalbert
Obecné informace
Uživatelé Vlajka Kaiserliche Marine Kaiserliche Marine
Typ Pancéřový křižník
Lodě Prinz Adalbert
Friedrich Carl
Zahájení stavby
Spuštění na vodu
Uvedení do služby
Osud
Předchůdce Prinz Heinrich
Následovník Roon
Technické údaje
Výtlak 9000 t
Délka 120 m
Šířka 19,6 m
Ponor 7,3 m
Pohon 13 047 kW
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost 20 uzlů
Dosah
Posádka 557
Výzbroj 4× 210 mm
10× 150 mm
12× 88 mm
4× torpédomet
Pancíř paluba 50 mm
boky až 100 mm
velitelská věž 150 mm
Letadla
Radar
Sonar
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Třída Prinz Adalbert byla třída Pancéřových křižníků Kaiserliche Marine. Tvořily ji jednotky Prinz AdalbertFriedrich Carl postavené v letech 1900–1904.[1] Obě lodě bojovaly v první světové válce a byly v ní ztraceny.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Hlavní výzbroj tvořily čtyři 210mm kanóny ve dvoudělových věžích. Sekundární ráži představovalo deset 150mm kanónů. Lodě dále nesly dvanáct 88mm kanónů a čtyři torpédomety.[2]

Osudy[editovat | editovat zdroj]

Obě lodi této třídy bojovaly v první světové válce, byly však brzy ztraceny. Friedrich Carl operoval na Baltu. Dne 17. listopadu 1914 v 1:45 ráno narazil západně od Klaipėdy na dvě miny a v 7:15 se potopil.[3]

Prinz Adalbert zpočátku operoval v sestavě Širokomořského loďstva v Severním moři. Byl přidělen 4. předzvědné skupině kontradmirála Huberta von Rebeur-Paschwitz (pancéřové křižníky Roon, Yorck, Prinz Adalbert a Prinz Heinrich).[4] V listopadu 1914 byl odeslán na Balt. Počátkem roku 1915 ztroskotal na mělčině u mysu Steinort a byl těžce poškozen (oprava trvala do března 1915).[5] Dne 2. července 1915 vyplul společně s křižníkem Prinz Heinrich vstříc německým silám ohrožovaným ruskou eskadrou v bitvě u Östergarnu. U mysu Rixhöft byl Prinz Adalbert zasažen torpédem britské ponorky E 9. Loď nabrala mnoho vody a silně se naklonila, tentokrát se ji ale ještě podařilo zachránit.[6] Nakonec byl Prinz Adalbert potopen 23. října 1915 poblíž lotyšského přístavu Liepāja torpédem britské ponorky E8. Torpédo pravděpodobně zasáhlo sklady munice, protože se křižník potopil v obrovském výbuchu. Zahynulo 672 členů posádky.[7]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha : Naše vojsko, 1986. (česky) 

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MILFORD, Darren. Roon Class Armoured Cruisers [online]. worldwar1.co.uk, 1998-2006, [cit. 2009-10-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha : Naše vojsko, 1986. S. 140. (česky) 
  3. HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 1. Rok 1914. Praha : Libri, 2001. ISBN 80-85983-84-2. S. 128.  [Dále jen Hrbek (2001)]
  4. Hrbek 2001, s. 248.
  5. Hrbek 2001, s. 130.
  6. HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 2. Rok 1915. Praha : Libri, 2001. ISBN 80-85983-85-0. S. 100.  [Dále jen Hrbek (2001b)]
  7. Hrbek 2001b, s. 112.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu