SMS Prinz Heinrich

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
SMS Prinz Heinrich
Základní údaje Vlajka
Typ: pancéřový křižník
Zahájení stavby: prosinec 1898
Uvedena do služby: březen 1902
Osud: sešrotován 1920
Takticko-technická data
Výtlak: 8868 t
Délka: 120 m
Šířka: 19,6 m
Ponor: 7,3 m
Pohon:
11 542 kW
Rychlost: 20,5 uzlu
Posádka: 535
Pancíř: paluba 50 mm
boky až 100 mm
velitelská věž 150 mm
Výzbroj: 2× 240 mm (2×1)
10× 150 mm
10× 88 mm
torpédomet

SMS Prinz Heinrich byl druhý postavený pancéřový křižník Kaiserliche Marine. Byl postaven v Kielu v letech 1898–1902.[1] Konstruován byl pro službu v německých koloniích. V době vypuknutí první světové války již byl poměrně zastaralý, operoval v Severním moři, na Baltu a v roce 1916 byl raději převeden do druhé linie.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Prinz Heinrich byl vylepšením konstrukce pancéřovaného křižníku SMS Fürst Bismarck. Stavěn byl rovněž pro službu v německých koloniích. Měl však menší výtlak, slabší pancéřování a pouze polovinu děl hlavní ráže. Hlavní výzbroj tvořily dva 240mm kanóny v jednodělových věžích. Sekundární ráži představovalo deset 150mm kanónů. Loď dále nesla deset 88mm kanónů a čtyři torpédomety.[2]

Osudy[editovat | editovat zdroj]

Prinz Heinrich na počátku první světové války operoval v sestavě Širokomořského loďstva v Severním moři. Byl přidělen 4. předzvědné skupině kontradmirála Huberta von Rebeur-Paschwitz (pancéřové křižníky Roon, Yorck, Prinz Adalbert a Prinz Heinrich).[3] Dne 16. prosince 1914 se účastnil operací spojených s ostřelováním Scarborough, Hartlepoolu a Whitby — byl součástí jádra Širokomořského loďstva, které východně od mělčiny Doggerbank krylo německé bitevní křižníky, útočící na pobřeží Anglie. [4]

V roce 1915 byl společně s pancéřovým křižníkem SMS Roon převelen na Balt.[5] Dne 2. července 1915 vyplul v doprovodu křižníku Prinz Adalbert vstříc německým silám ohrožovaným ruskou eskadrou v bitvě u Östergarnu. U mysu Rixhöft byl však Prinz Adalbert těžce poškozen torpédem britské ponorky E 9 a ani jedna loď tak do bitvy nezasáhla.[6] Později byl křižník vyřazen a od roku 1916 sloužil jako plovoucí kasárna. Válku přečkal a v roce 1920 byl sešrotován.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha : Naše vojsko, 1986. (česky) 

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MILFORD, Darren. Prinz Heinrich Class Armoured Cruiser [online]. worldwar1.co.uk, 1998-2006, [cit. 2009-10-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha : Naše vojsko, 1986. S. 140. (česky) 
  3. HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 1. Rok 1914. Praha : Libri, 2001. ISBN 80-85983-84-2. S. 248.  [Dále jen Hrbek (2001)]
  4. Hrbek 2001, s. 109.
  5. HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 2. Rok 1915. Praha : Libri, 2001. ISBN 80-85983-85-0. S. 90.  [Dále jen Hrbek (2001b)]
  6. Hrbek 2001b, s. 100.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]