Svislacký rajón

Svislacký rajón; Свіслацкі раён
	Svislacký rajón na mapě Hrodenské oblasti
	; znak ; vlajka
Geografie
Hlavní město	Svislač
Status	rajón
Souřadnice	53°2′ s. š., 24°6′ v. d.
Rozloha	1 449,5 km²
Časové pásmo	UTC+2
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	12 755 (2024)
Hustota zalidnění	8,8 obyv./km²
Jazyk	Běloruština — 88,64 %, ; a ruština — 10,03 %
Národnostní složení	Bělorusové — 74,63 %,; Poláci — 20,47 %,; Rusové — 3,53 %,; ostatní — 1,37 %
Náboženství	Pravoslaví, katolíci,; protestanti
Správa regionu
Stát	Bělorusko
Nadřazený celek	Bělorusko
Vznik	1940
Měna	Běloruský rubl (BYN)
Oficiální web	www.svisloch.grodno-region.by
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svislacký rajón (bělorusky Свіслацкі раён, rusky Свислочский район, polsky Rejon świsłocki) je územně-administrativní jednotkou na jihozápadně Hrodenské oblasti v Bělorusku. Byl založen 15. ledna 1940.

Zaujímá rozlohu 1,4 tis. km². Žije zde 22 tis. obyvatel. Administrativním centrem rajónu je město Svislač (bělorusky Свіслач, rusky Свислочь). Na jeho území leží městské sídlo Porazava, 152 obcí a 7 selsovětů.

Geografie, přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Rajón hraničí na severu s Běrastavickým a Vaŭkavyským rajónem Hrodenské oblasti, na jihu s Pružanským rajónem Brestské oblasti a na západě s Polskem.

Reliéf je pahorkatě-roviný. Většinu území rajónu zaujímá Prybužanská rovina, na jihovýchodě se nachází Vaŭkavyská vysočina. Centrální část rajónu leží na rozvodí mezi povodím řek Naraŭ a Němen. Průměrná nadmořská výška se pohybuje mezi 180 a 200 metry nad mořem. Nejvyšší bod rajónu dosahující vyšky 242 metrů se nachází 5 km západně od města Porazava.

Rajón má zásoby nerostného bohatství, na jeho území se nacházejí nachází ložiska hrubozrnného a stavebního píslu, hlíny a jílu určeného k výrobě surové keramiky a rašeliny.

Rajón je součástí euroregionu Bělověžský prales. Vyvinuly se dvě turistické trasy, Svislač — Jatvjesk — Jakušoŭka — Ňazbodzičy — Ramanaŭcy — Dabravolja — Žarkaŭščyna — Cichavolja — Ňaměrža a Svislač — Věrdamičy — Porazava — Hrynjavičy — Novy Dvor. Jižní část regionu se nachází na území národního parku Bělověžský prales.

Podnebí a vegetace[editovat | editovat zdroj]

Klima je mírné kontinentální. Průměrná teplota v lednu je -5 °C, v červenci + 18 °C. Úhrn srážek činí 585 mm za rok. Vegetačního období trvá 199 dnů. Největšími toky rajónu jsou řeky Naraŭ, Ros, Svislač, Zelvjanka, Berniki. Převažují borové lesy, které zabírají 49% území rajónu. Bažiny zabírají 6,2 % území. Na jeho území leží polovina národního parku Bělověžský prales a částt hydrologické rezervace „Дзікае“.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Zemědělské půdy zabírají 40,9 % území. Půdy jsou drnově podzolové (68,3 %) a podzolově bažinaté (14,5 %). Hlavním oborem je zemědělství, které se zaměřuje na chov mléčného skotu, pěstování obilí a krmných plodin, brambor, lnu. Rajón se také zaměřuje na potravinářský a dřevozpracující průmysl, také se zde nacházejí podniky zabývající se zpracováním stavebních hmot.

Územím rajónu prochází železniční trať ve směru Hajnówka (Polsko) — Svislač — Vaŭkavysk. Rajónní město Svislač je propojeno silnicí s městy Hrodna, Porazava a Vaŭkavysk.

Pamětihodnost[editovat | editovat zdroj]

K dochovaným památkám patří fragmenty panství v obci Harnastajevičy, kostel v obci Rynjavičy, kostel v obci Dabravolja, kostel svatého Michaela, kostel Nejsvětější Trojice a panství v obci Porazava, kostel svaté Paraskevy v obci Svěncica.