Svěřenecké náhradnictví

Svěřenecké náhradnictví (či svěřenské náhradnictví) je institut dědického práva, jehož podstatou je nařízení zůstavitele, aby dědic (fiduciář) přenechal dědictví nebo jeho část po své smrti nebo při splnění jiné podmínky jinému dědici, který se označuje jako fideikomisař.

V českých zemích bylo svěřenecké náhradnictví zrušeno k 1. lednu 1951 s tím, že omezení z něho vyplývající trvala nadále a skončila nejpozději k 1. dubnu 1964. V některých státech však tento institut dosud existuje.