Slunovrat

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Období slunovratu

Slunovrat (latinsky solstitium) je astronomický termín pro okamžik, kdy Slunce má vůči světovému rovníku největší (v případě letního slunovratu), respektive nejmenší (v případě zimního) deklinaci. Letní slunovrat nastává na severní polokouli obvykle okolo 21. června a zimní 21. prosince, přičemž jejich přesný čas se může mírně měnit.

Charakteristiky

Slunovraty mají vztah k náklonu zemské osy od roviny oběhu Země okolo Slunce, nikoli se vzdáleností Země od Slunce, jak se často věří (srovnej s aféliem a perihéliem).

Jiné definice slunovratu:

  • jsou to okamžiky, kdy Slunce dosáhne nejsevernějšího nebo nejjižnějšího bodu své pomyslné dráhy, tzv. obratníků Raka (sever) nebo Kozoroha (jih)
  • nastávají, když den je nejdelší nebo nejkratší (platí pro zeměpisnou šířku, kde se nachází Česko, neplatí třeba pro póly nebo území mezi obratníky)
  • nastávají ve dnech, kdy Slunce vystoupí v poledne nejvýše resp. nejníže (neplatí pro území mezi obratníky)
  • nastávají ve dnech, kdy je úhel střed Slunce – střed Země – geografický (severní či jižní) pól největší

Data letního a zimního slunovratu jsou pro severní a jižní polokouli opačná. Čistě teoreticky, dobu trvání mezi slunovraty ovlivňuje i precese zemské osy, ale tento vliv je vzhledem k tomu, jak je pomalý, prakticky zanedbatelný.

Oslavy slunovratů

Slunovraty jsou předmětem oslav po celém světě, nezávisle na kulturách v té které oblasti, mající kořeny v dávné minulosti. Důvodem oslav zimního slunovratu bylo vítání delšího dne (delší doby během dne, po kterou svítí Slunce), ústup zimy a sněhu a příchod tepla, lepších podmínek pro růst zemědělských plodin potažmo více úrody a jídla. Různé kultury si tyto cykly vysvětlovaly jako přízeň bohů a odpovídajícím způsobem je oslavovaly.

Popis slunovratů

Letní slunovrat

Zimní slunovrat

  • na jižní polokouli je letní slunovrat
  • Nastává obvykle 21. či 22. prosince.
  • Vzácně může být i 20. prosince (poslední výskyt roku 1697, příští výskyt 2080) nebo 23. prosince (poslední výskyt roku 1903, příští výskyt 2303).[1]
  • Na rovníku Slunce vychází asi 24° jižně (napravo) od východu. Potom jde po jižní obloze, kde v poledne dosáhne maximální výšky 66°33' a zapadne 24° jižně (nalevo) od západu.
  • Na obratníku Raka Slunce vychází asi 26° jižně (napravo) od východu. Ve dne přechází přes jižní oblohu, kde v poledne dosáhne výšky až 43°06'. Večer zapadá asi 26° jižně (nalevo) od západu.
  • Na obratníku Kozoroha Slunce vychází asi 26° jižně (napravo) od východu. Během dne dosáhne zenitu. Večer zapadá asi 26° jižně (nalevo) od západu.
  • Na severním polárním kruhu se Slunce v poledne dotkne horizontu, aniž by vyšlo.
  • Na jižním polárním kruhu se Slunce o půlnoci dotkne horizontu, aniž by zapadlo.
  • Na severním pólu je Slunce po celý den ve výšce −23°27' (pod horizontem) – probíhá polární noc.
  • Na jižním pólu je Slunce po celý den ve výšce +23°27' (nad horizontem) – probíhá polární den.

Data slunovratů v minulosti a pro nejbližší roky

červnové prosincové

[2]

Reference

Související články

Externí odkazy