Obratník
Obratník je jedna ze dvou rovnoběžek, vymezujících oblast, na kterou může dopadat kolmé sluneční záření (neboli: Slunce je v zenitu). Takto vymezená oblast se nazývá tropický podnebný pás (z anglického označení tropic pro obratník). V případě obratníků Země (nejčastější kontext) rozlišujeme obratník Raka (severní polokoule) a obratník Kozoroha (jižní polokoule), coby rovnoběžky 23. stupně a 26. minuty severní, resp. jižní šířky.
Obsah |
[editovat] Slunce v zenitu
V průběhu roku dopadají sluneční paprsky na Zemi kolmo jen uvnitř tropického podnebného pásu. Zeměpisná šířka rovnoběžek, na kterých je Slunce v zenitu, má průběh sinusové funkce s periodou jednoho roku a amplitudou zeměpisné šířky obou obratníků. Na obratnících Raka nebo Kozoroha je tedy Slunce v zenitu jen jednou v roce (na obratníku Raka v červnovém slunovratu a na obratníku Kozoroha v prosincovém slunovratu), na ostatních místech tropického pásu pak dvakrát (např. na rovníku v dnech rovnodennosti). Přesto se v oblastech obou obratníků Země nachází většina pouští. Přes zeměpisnou šířku 0° (rovník) se kolmé sluneční záření „přesune“ nejrychleji (a tyto okamžiky od sebe dělí šest měsíců), v zeměpisných šířkách těsně pod obratníky se naopak období slunce téměř v zenitu „zdrží“ delší dobu a tato následují po sobě.
[editovat] V širším kontextu
V obecnějším kontextu se dá pojem obratníku rozšířit i na ostatní (dostatečně velká a alespoň přibližně kulová) vesmírná tělesa obíhající kolem Slunce popř. kolem jiných hvězd. Poloha obratníků přímo souvisí se sklonem rotační osy od kolmice na rovinu určenou oběžnou drahou daného objektu. Např. v případě Merkuru je necelý 1 stupeň, v případě Uranu je tento sklon 97,7°. Pokud by sklon rotační osy byl 0°, obratníky by splynuly s rovníkem, u vesmírných objektů se sklonem rotační osy přesně 90° k oběžné rovině by v průběhu jejich oběhu kolem jejich hvězdy její záření dopadalo kolmo ve všech zeměpisných šířkách a pojem obratníků by v tomto případě pozbyl smyslu.
[editovat] Přesnost definice
„Záruku,“ že v tropickém pásu bude v určitý čas Slunce v zenitu, ovlivňují další vlivy jako precese osy dané oběžnice (případně nějaký jiný, složitější, její pohyb), odchylka oběžné roviny daného vesmírného objektu (třeba i vlivem gravitace jiných oběžnic), skutečnost, že světlo ze Slunce (nebo obecně z jiné hvězdy) není homogenní či oběžná dráha dané planety není dokonale kruhová, a další.
