Složenina

Složenina (kompozitum) je v lingvistice lexém (slovo), který se skládá z nejméně dvou jiných lexémů (slov). Skládání je jeden ze způsobů tvoření slov – slovotvorby.

Skládání slov v češtině

V češtině se nejčastěji tvoří dvouslovné složeniny, a to především podstatná jména (slovotvorba) a přídavná jména (slovotvorný), méně často slovesa (blahořečit) a příslovce (širokoúhle).

Složeniny v češtině rozdělujeme na:

• nepravé
• pravé

Nepravé složeniny

Nepravé (neboli nevlastní) složeniny lze rozdělit na samostatná slova beze změny jejich podoby a zpravidla i beze změny významu: žáruvzdorný, chvályhodný; zvláštním druhem jsou tzv. příslovečné spřežky, tedy příslovce, vzniklá splynutím předložky se jménem: nahoru, dokonce, vtom.

Pravé složeniny

Pravé (neboli vlastní) složeniny nelze rozdělit na jednotlivá slova. První část složeniny nemůže existovat samostatně, někdy ani druhá část: vodoléčba, velkovýroba, vodoměr, dějepis. Jednotlivé výrazy mohou být spojeny spojovacím morfémem (interfixem), : vod-o-vod, osm-i-veslice, nebo jsou napojeny bezprostředně: dvoj-dobý.

Vztah částí složeniny

Jednotlivá slova složeniny mají mezi sebou vztah jako větné členy, buď jsou tedy spojeny souřadně, nebo je jedna část podřazena druhé. Při souřadném spojení převládá vztah slučovací (severozápad, sladkokyslelý), někdy jde o jiný vztah (česko-německý slovník, prusko-rakouská válka).

Při podřadném spojení jeden člen určuje členství druhého členu, např.:

• velkovýroba - velká výroba - přívlastek
• vodoměr - měří vodu - předmět
• horolezec - leze na hory - příslovečné určení místa

Literatura

• NOVOTNÝ, Jiří a kolektiv. Mluvnice češtiny pro střední školy. Praha : Fortuna, 1992. ISBN 80-85298-32-5. s. 127-129.  

Související články

• Slovní zásoba
• Slovo (lingvistika)
• Sousloví
• Kalk
• Akronym