Souřadnost
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Souřadnost (parataxe) je v jazykovědě syntaktický vztah, kdy jsou dva syntaktické prvky spojeny tak, že ani jeden není gramaticky ani významově závislý na druhém, oba mají stejnou platnost a mohou existovat samostatně.
Nejčastěji se pojmu souřadnost užívá v užším významu v souvislosti se souvětími. V případě souřadného spojení dvou vět není ani jedna včleněna do druhé jako její člen. Opakem souřadnosti je podřadnost.
Obsah |
[editovat] Spojování výrazů
Výrazy jsou spojovány:
- Pomocí souřadících spojek - např. a, i, ani, nebo, či ap.:
- s užitím jedné spojky (syndeticky): Petr, Pavel, maminka a tatínek.
- s užitím více spojek (polysyndeticky):
- průběžně: Petr a Pavel a maminka a tatínek.
- s bezspojkovým členěním: Petr a Pavel, maminka a tatínek.
- Bezspojkově (asyndeticky): Petr, Pavel, maminka, tatínek. (Viz juxtapozice.)
- Pomocí příslovcí - např. hned - hned, jak - tak, jinak ap.
V češtině je nejběžnější syndetické spojení, zatímco například v latině se daleko častěji užívá spojení asyndetické nebo polysyndetické.
[editovat] Vztahy mezi jednotlivými syntaktickými prvky
Mezi dvojicemi souřadně spojených syntaktických prvků může být různý vztah. Ten lze odhadovat podle použité spojky nebo způsobu spojení. Před spojkami a, i a ani se ve slučovacím poměru nepíše čárka, v ostatních případech spojení se prvky oddělují čárkou. Je-li použito více spojek za sebou, čárka se píše pouze před první z nich.
- slučovací: čárka bez spojky, a, i, ani, ani - ani, hned - hned, napřed - potom
- stupňovací: ba, ba - i, ba - ani, nejen - ale, nejen - i, nejen - nýbrž, dokonce, (nejen) – ale i; ve stupňovacím významu se často používají i slučovací spojky, v takovém případě se před nimi píše čárka (tedy přidáním čárky se možnosti uvedené později zdůrazňují)
- odporovací: ale, však, avšak, (sice) – ale, nýbrž, leč
- vylučovací: nebo, anebo, buď – nebo, buď - anebo, či
- příčinný (důvodový): neboť, vždyť, totiž
- důsledkový: proto, a proto, tedy, a tedy, tudíž, a tak
[editovat] Příklady
Přišel Petr a Jirka. - souřadné spojení slov Petr a Jirka pomocí spojky a.
Na dvoře byli slepice, kachny, husy a pes - souřadné bezspojkové spojení několika členů (slepice, kachny, husy, poslední člen (pes) je připojen spojkou a.
Přestalo pršet a děti vyběhly ven. - souřadné spojení dvou vět (Přestalo pršet a děti vyběhly ven) pomocí spojky a.
[editovat] Souvětí souřadné
Pokud se v souvětí vyskytují alespoň dvě věty hlavní, označujeme jej jako souvětí souřadné, protože dvě hlavní věty jsou souřadně spojeny. Věty vedlejší jsou na členy vět hlavních napojeny podřadně, s jinými větami vedlejšími se mohou vázat souřadně i podřadně. Souvětí se dvěma souřadně spojenými vedlejšími větami se přesto označuje jako souvětí podřadné, pokud obsahuje jen jednu větu hlavní.
Souřadnost a podřadnost si často konkurují, tj. vztah dvou vět lze vyjádřit jak souřadně, tak podřadně:
Nepřátelé dobyli město a vypálili ho. (souřadné spojení)
Když nepřátelé dobyli město, vypálili ho. (podřadné spojení)
[editovat] Související články
[editovat] Literatura
Podrobně o syntaktických vztazích pojednávají např. následující publikace:
- Jiří Černý, Úvod do studia jazyka
- Encyklopedický slovník češtiny
- Příruční mluvnice češtiny
- Fr. Čermák, Jazyk a jazykověda
- NOVOTNÝ, Jiří a kolektiv. Mluvnice češtiny pro střední školy. Praha : Fortuna, 1992. ISBN 80-85298-32-5. s. 80-81.
