Spřežka (složené slovo)
Spřežka (juxtapozitum), složenina, je složené slovo utvořené spřahováním (juxtapozicí) – prostým spojením dvou nebo více slov v nezměněné podobě.[1]
Skládání slov[editovat | editovat zdroj]
Skládání slov je způsob tvoření slov, při kterém se vychází ze dvou nebo více slov. Spojení slov bývá signalizováno morfologicky, obvykle vypuštěním koncovky první složky a použitím spojovacího prvku, např. (ropa + vodit → rop-o-vod → ropovod); při spřahování však k žádné morfologické změně nedochází (země + třesení → země-třesení → zemětřesení).[2]
Slovní spřežky v češtině[editovat | editovat zdroj]
Pomocí spřahování se v češtině vytvářejí podstatná jména (světadíl, pánbůh, sebeobrana), přídavná jména (všehoschopný, dlouhohrající, okohybný, bojechtivý), slovesa (blahopřát, spolupracovat), číslovky (jedenapůlkrát), příslovce (bohudík), spojky (anebo). Na hranici mezi skládáním a odvozováním slov jsou příslovečné spřežky, která se zakládají na spojení plnovýznamového (autosémantického) slova se slovem neplnovýznamovým (synsémantickým).[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ SSJČ, V, s. 496.
- ↑ Akad.mluvnice, s. 202.
- ↑ Akad.mluvnice, s. 204.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HAVRÁNEK, B.; BĚLIČ, J.; HELCL, M.; JEDLIČKA, A., 1989. Slovník spisovného jazyka českého. 2. vyd. Praha: Academia. Dostupné online.
- DANEŠ, František; HLAVSA, Zdeněk; GREPL, Miroslav, 1987. Mluvnice češtiny. 2. vyd. Praha: Academia.
