Skalice (tvrz)
| Skalice | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Adresa | nad rybníkem Chobot, Sepekov,  Česko |
| Souřadnice | 49°25′37,08″ s. š., 14°27′1,49″ v. d. |
  Skalice | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 38244/3-2736 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Skalice je zaniklá tvrz nebo snad novověké polní opevnění dva kilometry východně od Sepekova v okrese Písek. Dochované relikty jsou chráněny jako kulturní památka.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Dějiny případného panského sídla zvaného Skalice jsou podle Augusta Sedláčka spojené s rodem Vítkovců. Území v okolí Sepekova získal Vítek II. starší z Krumlova. Skalici prokazatelně vlastnili spolu se Sepekovem v nedílu jeho vnuci Budivoj a Vítek až do roku 1272 a po Budivojově smrti samotný Vítek. Kromě nich používal přídomek ze Skalice také Vítek z landštejnské větve rodu, ale v jeho případě je přídomek odvozen od hradu Skalice poblíž Soběslavi.[2]
Po Budivojově smrti příslušníci rodu bydleli na krumlovském hradě nebo na svých dalších sídlech, a skalická tvrz brzy zanikla.[2] Vítkovci poté brzy přišli o samotné sepekovské panství. Bratři popraveného Záviše z Falkenštejna totiž spolu s dalšími podporovateli škodili na statcích biskupa Tobiáše z Bechyně. Výše škod byla vyčíslena na 11 141 hřiven stříbra. Biskup bratry zažaloval u zemského soudu. Soud shledal Vítkovce vinnými, odebral jim část statků, které král Václav II. dne 17. června 1291 předal biskupovi. Jádrem tohoto majetku bylo městečko Sepekov se skalickým tvrzištěm, dále k němu patřily vsi Zběšice, Popovec, Podboří, Držkrajov, Božetice, Hodušín, Vlksice, Vratišov, Soběnov, Děsný, Nosetín, Raškov, Chválov, Březí, Veletín, Hodětín, Myslkov, Dobrotín, Chýška, Crhov, Podolí, části vsí Radětice, Zálší a další dvory nebo pozemky.[2]
Spojení s Vítkovci je nejisté, protože charakter pozůstatků případné tvrze neodpovídá dispozici vrcholně středověkého sídla, ale podobá se novověkým vojenským opevněním. Časové zařazení lokality neumožnily ani menší archeologické výzkumy.[3]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Lokalita se nachází na ostrožně nad bezejmenným přítokem rybníka Chobot na říčce Smutné. Tvoří ji dvojice asi čtyřicet metrů vzdálených zahloubených objektů částečně obklopených valy. První má rozměry 20 × 12 metrů a je až tři metry hluboký. Hloubka se snižuje směrem k západu, kde je zahloubení nulové. K severozápadnímu rohu objektu přiléhá menší okrouhlá prohlubeň s vnitřním průměrem čtyři metry. Také ji obklopuje nízký val. Druhý zahloubený objekt má rozměry 12 × 9 metrů a vede kolem něj asi jeden metr vysoký val.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2023-01-26]. Identifikátor záznamu 150219 : Archeologická lokalita. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VII. Písecko. Praha: František Šimáček, 1890. 343 s. Dostupné online. Kapitola Skalice hrad, s. 281–282.
- ↑ a b archeologická lokalita [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-01-26]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Skalice – tvrz, s. 173.