Sitges

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sitges
Sitges – znak
znak
Sitges – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška10 m n. m.
StátŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
autonomní společenstvíVlajka Katalánska Katalánsko
provincieVlajka Provincie Barcelona Barcelona
Sitges
Sitges
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha43,85 km²
Počet obyvatel28 171
Hustota zalidnění642,44 obyv./km²
Náboženské složenípřevažuje římskokatolické křesťanství
Správa
StarostaMiquel Forns i Fusté
Oficiální webwww.sitges.cat
PSČ08870
Označení vozidelB
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sitges (katalánská výslovnost [ˈsidʒəs]) je přímořské město v Katalánsku na severovýchodě Španělska. Náleží pod comarku Garraf v provincii Barcelona. Od Barcelony je vzdáleno asi 35 km jihozápadně a je s ní spojeno příměstskými vlaky Rodalies.

Sitges je jedním z luxusních letovisek u Středozemního moře. Do centra pozornosti se dostalo již koncem 19. století jako centrum katalánského modernismu, jehož vůdčí postavou zde byl Santiago Rusiñol. Od roku 1967 zde probíhá mezinárodní filmový festival Sitges. Od roku 2006 zde jsou pořádány také pochody Gay Pride. V roce 2010 hostilo městečko elitní uzavřené setkání skupiny Bilderberg.

Demografický růst (ze 13 550 obyvatel v roce 1990 na 27 668 v roce 2009) zde byl zapříčiněn masivním přistěhovalectvím; zejména se jedná o bohatou třídu ze států Evropské unie.

Historie

Hrad, který byl v Sitges postaven již ve středověku, náležel nejprve biskupství v Barceloně, v roce 1941 jej odkoupil Mir Geribert. Ve 12. století přešlo město pod vládu rodu Sitges, kterému patřilo až do roku 1308, kdy bylo prodáno Bernatu de Fonollar. Po jeho smrti přešlo město do vlastnictví charitativní organizace Pia Almoina, které patřilo až do roku 1814.

Ekonomika Sitges byla založena převážně na vinařství, od 60. let 20. století jde o turistické centrum.

Galerie

Externí odkazy