Sitges

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sitges
Ansicht 1.jpg
Sitges – znak
znak
Sitges – vlajka
vlajka
Poloha
Zeměpisné souřadnice
Nadmořská výška 10 m n. m.
Stát Španělsko Španělsko
autonomní společenství Vlajka Katalánska Katalánsko
provincie Vlajka Provincie Barcelona Barcelona
Sitges
Red pog.png
Sitges
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 43,85 km²
Počet obyvatel 28171 (2014)
Hustota zalidnění 642,44 obyv./km²
Náboženské složení převažuje římskokatolické křesťanství
Správa
Starosta Miquel Forns i Fusté
Oficiální web http://www.sitges.cat
PSČ 08870

Sitges (katalánská výslovnost [ˈsidʒəs]) je přímořské město v Katalánsku na severovýchodě Španělska. Náleží pod comarku Garraf v provincii Barcelona. Od Barcelony je vzdáleno asi 35 km jihozápadně a je s ní spojeno příměstskými vlaky Rodalies.

Sitges je jedním z luxusních letovisek u Středozemního moře. Do centra pozornosti se dostalo již koncem 19. století jako centrum katalánského modernismu, jehož vůdčí postavou zde byl Santiago Rusiñol. Od roku 1967 zde probíhá mezinárodní filmový festival Sitges. Od roku 2006 zde jsou pořádány také pochody Gay Pride. V roce 2010 hostilo městečko elitní uzavřené setkání skupiny Bilderberg.

Demografický růst (ze 13 550 obyvatel v roce 1990 na 27 668 v roce 2009) zde byl zapříčiněn masivním přistěhovalectvím; zejména se jedná o bohatou třídu ze států Evropské unie.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hrad, který byl v Sitges postaven již ve středověku, náležel nejprve biskupství v Barceloně, v roce 1941 jej odkoupil Mir Geribert. Ve 12. století přešlo město pod vládu rodu Sitges, kterému patřilo až do roku 1308, kdy bylo prodáno Bernatu de Fonollar. Po jeho smrti přešlo město do vlastnictví charitativní organizace Pia Almoina, které patřilo až do roku 1814.

Ekonomika Sitges byla založena převážně na vinařství, od 60. let 20. století jde o turistické centrum.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]