Seznam funkcionalistických staveb v Ostravě

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Obchodní dům Brouk a Babka na soudobé fotografii

Seznam funkcionalistických staveb v Ostravě představuje výčet architektonicky významných staveb funkcionalismu na území města Ostravy.[p 1]

Připojením 6 obcí v roce 1924 Moravská Ostrava zpětinásobila svoji rozlohu a přerod v moderní velkoměsto potvrdil i regulační plán urbanisty Vladimíra Zákrejse. I přes hospodářskou krizi na přelomu 20. a 30. let město zaznamenávalo rozvoj moderní architektury, mimo jiné díky místním autorům Ernstu Kornerovi a Karlu Kotasovi, jehož stavby mají rysy funkcionalismu i moderního klasicismu. Obchodní domy zde stavěli i Marie Frommerová, Bohuslav Fuchs a Erich Mendelsohn, vily Lubomír a Čestmír Šlapetové. Za druhé světové války bylo město hojně bombardováno, a tak v rámci poválečné obnovy vznikl v Ostravě[p 2] prostor k novým stavbám. V roce 1947 vytvořil tým architektů Jiří Štursa, Oldřich Slabý, Jaroslav Turek, Anna Friedlová a Vladimír Meduna projekt funkcionalistického sídliště pro 7600 obyvatel. Vzniklo však jen torzo a po roce 1950 byl projekt sídliště – pod novým příznačným názvem Stalingrad – přepracován podle zásad socialisticko-realistického historismu.

Seznam[editovat | editovat zdroj]

Název[p 3] Obrázek Umístění Architekt Rok[p 4] Poznámky
Obchodní dům Brouk a Babka Obchodní dům Brouk a Babka, dnes Dům knihy Librex Moravská Ostrava
Smetanovo náměstí 8
49°49′57″ s. š., 18°17′25″ v. d. 		Karel Kotas 1928–1930 [1] V současnosti Dům knihy Librex.
Obchodní dům Bachner Obchodní dům Bachner, dnes Obchodní dům Prior Moravská Ostrava
Zámecká 18
49°50′6″ s. š., 18°17′24″ v. d. 		Erich Mendelsohn 1930–1933 [2] V současnosti obchodní dům Prior.
Obchodní dům Pešat Obchodní dům Pešat Moravská Ostrava
Masarykovo nám. 14
49°50′10″ s. š., 18°17′35″ v. d. 		Bohuslav Fuchs 1932 [2]
Vila Karla Urbánka Slezská Ostrava
Bukovanského 23
49°50′55″ s. š., 18°17′47″ v. d. 		Lubomír Šlapeta 1934 [3]
Rodinný dům Františka Opavského Mariánské Hory
Tvorkovských 10
49°49′46″ s. š., 18°15′35″ v. d. 		Bohuslav Fuchs 1934 [4]
Kostel sv. Josefa Don Bosco Kostel svatého Josefa Don Bosco Moravská Ostrava
Vítkovická ul.
49°49′39″ s. š., 18°16′42″ v. d. 		Václav Nekvasil 1934–1937 [5]
Vila JUDr. Eduarda Lisky Vila Eduarda Lisky Slezská Ostrava
Čedičová 8
49°50′35″ s. š., 18°17′56″ v. d. 		Lubomír Šlapeta 1935–1936 [5][6]
Stadion Vítkovického horního a hutního těžířstva Vítkovice
Závodní ul.
49°48′15″ s. š., 18°15′17″ v. d. 		Jaroslav Kincl,
Lev Krča,
Stanislav Tobek 		1937–1939 [7] V současnosti Městský stadion.
Generální ředitelství Severní dráhy Ferdinandovy Generální ředitelství Severní dráhy Ferdinandovy, dnes OKD Moravská Ostrava
Prokešovo nám. 6
49°50′31″ s. š., 18°17′20″ v. d. 		Karel Kotas 1939 [8] V současnosti sídlo OKD.
Vzorné sídliště „U Bělského lesa“ Vzorové sídliště „U Bělského lesa“ Zábřeh nad Odrou
Gončarovova, Kpt. Vajdy, Pavlovova, Rodinná
49°47′45″ s. š., 18°14′30″ v. d. 		Jiří Štursa,
Otakar Slabý,
Vladimír Meduna,
Anna Friedlová,
Jaroslav Turek 		1946–1951 [7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Z časového hlediska je výčet vymezen obdobím výstavby od roku 1928 do konce tzv. dvouletky na přelomu roků 1945–1948. Kritériem významnosti pro zařazení stavby do seznamu je její uvedení coby významné v některé z těchto publikací:
    • KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. 332 s. ISBN 80-902810-2-8. 
    • VYBÍRAL, Jindřich; ŠLAPETA, Vladimír; GORYCZKOVÁ, Naďa; STRAKOŠ, Martin. Slavné vily Moravskoslezského kraje. Praha: FOIBOS, 2008. 197 s. ISBN 978-80-87073-09-4. 
  2. ↑ Za války bylo k městu připojeno dalších 8 obcí včetně Slezské Ostravy a od roku 1946 se začalo užívat zkrácené pojmenování Ostrava.
  3. ↑ Pro pojmenování stavby je preferováno označení související s jejím původním účelem. Aktuální označení nebo užití stavby je uváděno v poznámce.
  4. ↑ Uvedeno období od zahájení stavby po její uvedení do provozu. Řazeno primárně dle data zahájení stavby, neboť toto věrněji souvisí s jejím architektonickým návrhem a stylem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 150. 
  2. ↑ a b KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 151. 
  3. ↑ Vila Karla Urbánka na SlavneVily.cz
  4. ↑ Rodinný dům Františka a Milady Opavských na SlavneVily.cz
  5. ↑ a b KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 152. 
  6. ↑ Vila Eduarda Lisky na SlavneVily.cz
  7. ↑ a b KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 161. 
  8. ↑ KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 153. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. 332 s. ISBN 80-902810-2-8. 
  • VYBÍRAL, Jindřich; ŠLAPETA, Vladimír; GORYCZKOVÁ, Naďa; STRAKOŠ, Martin. Slavné vily Moravskoslezského kraje. Šlapanice: ERA, 2003. 219 s. ISBN 80-86517-94-2. 
  • VYBÍRAL, Jindřich. Zrození velkoměsta : architektura v obraze Moravské Ostravy 1890-1938. Praha: FOIBOS, 2008. 197 s. ISBN 978-80-87073-09-4. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Seznam_funkcionalistických_staveb_v_Ostravě&oldid=22960142“