Severská sedmiletá válka
| Severská sedmiletá válka | |||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Konflikt: | |||||||||||||||
Frederik II. Dánský útočí na Älvsborg roku 1563. |
|||||||||||||||
|
|||||||||||||||
| Strany | |||||||||||||||
| Velitelé | |||||||||||||||
| Frederik II., Zikmund II. | Erik XIV., Jan III. Švédský | ||||||||||||||
| Síla | |||||||||||||||
| Ztráty | |||||||||||||||
| {{{poznámky}}} | |||||||||||||||
Severská sedmiletá válka (známá také jako První severská válka nebo Sedmiletá válka ve Skandinávii) byla válkou mezi Švédskem a koalicí Dánska, Lübecku a Polsko-litevské unie trvající sedm let mezi 1563-1570. Obě strany konflikt vyčerpal, aniž by která z nich dosáhla úspěchu, a válka tak skončila na mrtvém bodě.
[editovat] Pozadí války
Odpor Švédů proti Dány ovládané Kalmarské unii vyústil v její rozpad v roce 1523. Úspěšná vzpoura pod vedením rodů Bonde a Sture z roku 1471 fakticky zabezpečila nezávislost Švédska, ale roku 1520 Kristián II. Dánský snadno znovudobyl Švédsko a krutě se pomstil proti rebelům vůči Kalmarské unii. Není známo, co se přesně stalo, avšak mnoho šlechticů, včetně žen, a významných občanů Stockholmu bylo popraveno při tzv. Stockholmské krvavé lázni a mrtvola Stena Stureho mladšího byla údajně vykopána a byl upálen jako kacíř. Zbytečné násilí bylo odsouzeno papežem a vzbudilo odpor i v Dánsku. Kristián II. byl donucen se vzát trůnu a nahradil ho Frederik I., korunovaný 1523.
Mocenské vakuum spolu s vzpourou Dánů proti Kristiánovi II. umožnilo Gustavu I. Vasovi za pomoci hanzovních měst Lübecku a Gdaňsku posílit moc nad Švédskem a nakonec získat trůn v roce 1523. Švédsko bylo v roce 1523 velmi slabé. Přístup na západ byl prakticky zablokován Dánsko-Norskem, které pokračovalo v unii. Přístup Švédska do Severního moře byl omezen pouze asi na 20 km pás rozprostírající se podél Kattegatu v okolí pevnosti Älvsborg (v místech, kde byl později založen Göteborg). Navíc Dánsko vládlo i nad Baltem a značně zde omezovalo švédské možnosti.
Gustav Vasa zavedl mnohá opatření, jež měla výrazný vliv na budoucí švédské úspěchy. Změnil vojenský režim země - roku 1544 využil starý koncept zvaný UppBåd (odvod nebo právo povolat část mužů z každého kraje v případě nouze), čímž vytvořil první národní stále vojsko v Evropě. Muži sloužili v záloze, zůstávali na svých pozemcích v době míru, přičemž jim byly dány jisté daňové úlevy, avšak museli se scházet k výcviku. Tento systém byl posléze rozšířen. Roku 1560, kdy Gustav Vasa zemřel, musel za každých 10 rolníků být odváděn jeden voják pro službu ať už doma nebo v zahraničí.
Dánsko-švédské války
|
||
|---|---|---|