Sanguszkové
| Sanguszkové | |
|---|---|
 | |
| Země |  Polsko,  Litva Rakouské císařství |
| Tituly | kníže |
| Zakladatel | Sanguszko Fedkowicz († po 1454) |
| Rok založení | před rokem 1454 |
| Současná hlava | princ Paul |
| Větve rodu | 1. Koszyrski 2. Kowelski |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sanguszkové (polsky Sanguszko, rusky a ukrajinsky Сангушко, ) jsou polský šlechtický rod původem z Litvy.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Sanguszkové pocházeli z Volyně na dnešní Ukrajině. Svá území postupem času rozšířili o pozemky a města v Podolí, Malopolsku, zámek Ostrorog ve Velkopolsku a zámky Slavuta (od 1633) a Izjaslav) na Ukrajině.
Na přelomu středověku a novověku se rod Sanguszků rozdělil na dvě linie:
- Linie Koszyrských (Dům Sanguszko-Koszyrských), založil ji kníže Michał († kolem roku 1491), vymřela po meči knížetem Adamem Alexandrem Sanguszkem († 1653).
- Linie Kowelski (Dům Sanguszko-Kowelských), založil ji princ Alexandr Kowel († kolem roku 1511), existuje dosud, v současnosti je jediným nositelem jména princ Paul (* 1973), sídlící v São Paulu.
Knížata rodu Sanguszko měla dědičné sídlo také v Rakouském císařství a Rakouské monarchii.
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Roman Sanguszko (1537–1571), litevský kníže a vojevůdce, polní maršál litevské koruny
- Ladislav Sanguszko-Lubartowicz (1803–1870) - člen rakouské říšského rady, mineralog a mecenáš umění, zakladatel společnosti přátel umění
- Eustachy Stanisław Sanguszko - rakouský politik
Erb[editovat | editovat zdroj]
Ve znaku mají jezdce s taseným mečem a štítem na koni ve skoku, obráceném heraldicky doprava. Erb je podložen knížecím pláštěm pod knížecí korunou; převzali jej ze znaku Litevského království. Na stuze bývá rodové heslo "Z přesvědčení" (polsky Z przekonania).
Galerie historických sídel[editovat | editovat zdroj]
-
Zámek Izjaslav -
Hrad Tarnów -
Zámek Gumniska -
Zámek Podhorce -
Hrad Ostroróg (Scharfenort) -
Zámek Lubartov -
Palác Sangušků ve Varšavě -
Palác Sangušků v Krakově -
Palác Lubomirski v Lublinu -
Zámek Slavuta
.jpg)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Constantin von Wurzbach: Sanguszko-Lubartowicz, die Fürsten, Genealogie. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 28. Theil. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1874, s. 191-194, dostupné online
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sanguszkové na Wikimedia Commons
