Síran nikelnatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Síran nikelnatý
BezvodnýHexahydrát
Obecné
Systematický název Síran nikelnatý
Sumární vzorec NiSO4
Vzhled Žlutá krystalická látka (bezvodý); modrozelená látka (hydrát)
Identifikace
Vlastnosti
Molární hmotnost 154,75 g/mol (bezvodý)
262,85 g/mol (hexahydrát)

280,86 g/mol (heptahydrát)

Teplota tání 100 °C (bezvodý)
63 °C (hexahydrát)
Teplota varu 840 °C (bezvodý, rozklad)
Hustota 3,68 g/cm3 (bezvodý)
2,07 g/cm3 (hexahydrát)
1,948 g/cm3 (heptahydrát)
Rozpustnost ve vodě 65 g/100 ml (20 °C)
77,5 g/100 ml (30 °C) (heptahydrát)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
bezvodý: nerozpustný v ethanolu, acetonu a diethyletheru;

hexahydrát: velice rozpustný v kapalném amoniaku a ethanolu heptahydrát: rozpustný v ethanolu

Struktura
Krystalová struktura krychlová (bezvodý);

čtverečná (hexahydrát) klencová (hexahydrát)

Bezpečnost
R-věty R49 R61 R20/22 R38 R42/43 R48/23 R68 R50/53
S-věty S53 S45 S60 S61
NFPA 704
NFPA 704.svg
0
2
0
 
Teplota vznícení Není vznětlivý
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Síran nikelnatý je žlutá, krystalická, hygroskopická a ve vodě dobře rozpustná chemická látka na vzduchu tvořící modrozelený hydrát se vzorcem NiSO4. Tato látka je paramagnetická. Tato látka se používá na galvanické poniklování. Je však poněkud nebezpečná, jelikož dráždí kůži a je karcinogenní. V přírodě se nevyskytují žádné minerály, které by obsahovaly síran nikelnatý. Nejbližší podobná látka, která se v přírodě vyskytuje je síran železito-nikelnatý, ale je velice vzácný.

Výroba a reakce[editovat | editovat zdroj]

Tato látka se vyrábí ve velkém měřítku, roku 2005 bylo vyrobeno asi 40 000 tun. Nejjednodušší způsob reakce je reakce kyseliny sírové s kovovým niklem:

\mathrm{Ni+H_2SO_4\ \rightarrow\ NiSO_4+H_2}

Tato látka rychle přijímá vodu dle rovnice:

\mathrm{NiSO_4+6\,H_2O\ \rightarrow\ NiSO_4\cdot 6\,H_2O}

Při zahřívání reakce probíhá zpětně. Tato látka se často používá ke galvanickému pokovování. Jako katoda se použije předmět, jenž je potřeba pokovit, a anoda se používá kovový nikl. Vše probíhá podle rovnice:

\mathrm{NiSO_4\ \rightarrow\ Ni^{+2} + SO_4^{-2}}

Na anodě probíhá reakce:

\mathrm{SO_4^{-2} + Ni^0 - 2\,e^{-}\ \rightarrow\ NiSO_4}

Na katodě probíhá reakce:

\mathrm{Ni^{+2} + 2\,e^{-}\ \rightarrow\ Ni^0}

Jako elektrolyt se ze začátku dá použít kyselina sírová, jež následně zreaguje s niklem na elektrodě za vzniku potřebného síranu nikelnatého.