Rybenka domácí
|
|
||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 |
||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||
|
||||||||||||
|
|
||||||||||||
| Lepisma saccharina Linnaeus, 1758 |
Rybenka domácí (Lepisma saccharina) je bezkřídlý druh hmyzu, který nese jméno podle tvaru a povrchu těla pokrytého stříbřitými šupinkami. Patří k běžným obyvatelům lidských příbytků. Jedná se o kosmopolitní druh.[1]
Obsah |
Synonyma [editovat]
- Forbicina plana, Geoffroy, 1762
- Lepism saccharifera, N. Mohr, 1786
- Lepisma quercetorum, Wygodzinsky, 1945
- Lepisma semicylindrica, De Geer, 1782
- Lepisma vulgaris, Scopoli, 1763[2]
Popis [editovat]
Rybenka je bezkřídlý zástupce hmyzu. Tělo je ploché, protáhlého tvaru, 0,8 až 1,9 cm dlouhé, pokryté stříbrošedými šupinkami. Z oblasti hlavy vybíhají dva tykadlovité útvary. Konec těla opatřen trojicí přívěsků (dva štěty a jeden paštět) připomíná svým vzhledem jakýsi ocásek.[3]
Rybenka je aktivní v noci, kdy se vydává za potravou. Přemisťuje se rychlým během přerušovaným náhlými krátkými zastávkami. Vyhýbá se přímému slunečnímu světlu. Je-li účinkům světla náhle vystavena, snaží se rychle ukrýt ve stínu.[3]
Biologie [editovat]
Výskyt [editovat]
Rybenka obývá všechny světadíly včetně ostrovů v Tichomoří.[4] Jako vlhkomilný druh je vázána na prostředí o 75 až 95% relativní vlhkosti.[5]
V přírodě vyhledává vrstvy spadaného listí nebo štěrbiny pod kameny.[3] V zástavbě lidských sídlišť lze na rybenku narazit ve sklepech, koupelnách, garážích, toaletách a podkrovních prostorách.[6] Vyskytuje se i pod nábytkem či v knihách.[3]
Z evolučního hlediska se soudí, že rybenky se na světě objevily dříve než švábi.[3]
Rozmnožování [editovat]
Sameček rybenky vytvoří spermatofor v podobě hedvábného vlákna a uloží ho do země, odkud ho sebere samice. Oplodněná vajíčka klade samička do nejrůznějších štěrbin v místech, kde se teplota pohybuje mezi 22 až 27 °C. Vajíčka jsou kladena jednotlivě nebo v malých skupinkách po dvou až třech. Za svůj život samička takto naklade až 100 vajíček. Vývoj vajíčka trvá 3 až 6 týdnů v závislosti na teplotě. Teplota prostředí ovlivňuje též další vývoj vylíhnutých nymf. Nymfy se se podobají dospělým jedincům, jsou však menší.[3]
Rozmnožování rybenky probíhá ve vhodném prostředí nezávisle na ročním období.[3]
Potrava [editovat]
Rybenky se živí převážně organickými látkami rostliného původu s obsahem sacharidů a proteinů. Součástí jejich jídelníčku tak mohou být listy papíru, lepidlo, tapety, fotografie, oblečení, ale i cukr, mouka apod.[3]
Predátoři [editovat]
Rybenky jsou loveny škvory, stonožkami, někdy i pavouky.[7][8]
Vztah k člověku [editovat]
Rybenky jsou vnímány jako domácí škůdci, poněvadž mohou poškodit vybavení domácností.[9] Mohou kontaminovat potraviny, do kterých se dostanou. Nepatří však k přenašečům žádné pro člověka nebezpečné choroby.[6][10]
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Silverfish na anglické Wikipedii.
- ↑ SEVERA, František. Hmyz. 2. vyd. Praha : AVENTINUM, 2004. ISBN 80-86858-36-7. s. 88.
- ↑ Rybenka domácí [online]. biolib.cz, [cit. 2010-05-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h Lepisma saccharina [online]. Animal Diversity Web, [cit. 2010-05-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ YATES, Julian R. III. Silverfish [online]. University of Hawaii, [cit. 2009-11-27]. Dostupné online.
- ↑ BARNES, Jeffrey K.. Silverfish [online]. University of Arkansas, October 6, 2005, [cit. 2008-12-25]. (Arthropod Museum Notes.) Dostupné online.
- ↑ a b JACKMAN. Silverfish [online]. [cit. 2009-11-20]. (AgriLife Extension.) Dostupné online.
- ↑ JACOBS, Steve, Sr.. House Centipedes — Entomology — Penn State University [online]. Pennsylvania State University, [cit. 2009-11-23]. Dostupné online.
- ↑ PEHLING, Dave. Spiders [online]. Washington State University, [cit. 2009-11-23]. Dostupné online.
- ↑ DAY, Eric. Silverfish factsheet, Department of Entomology [online]. Virginia Polytechnic Institute and State University, Virginia State University, August, 1996, [cit. 2008-12-25]. (Virginia Cooperative Extension.) Dostupné online.
- ↑ HAHN, Jeffrey, Kells, Stephen A. Silverfish and Firebrats [online]. University of Minnesota Extension, [cit. 2009-11-27]. Dostupné online.
