Rudolf Gerlich von Gerlichsburg

Rudolf Gerlich von Gerlichsburg
Erb rodu Gerlichů (1849)
Velitel pevnosti v Krakově
Ve funkci: 1885 – 1886
Předchůdce	Leo von Schauer
Nástupce	Karl Drexler von Hohenwehr
Vojenská služba
Služba	Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnost	polní podmaršál (1883), generálmajor (1878)
Narození	4. srpna 1827 Olomouc
Úmrtí	17. července 1891 (ve věku 63 let) Mariánské Lázně
Ocenění	Řád železné koruny Řád Spasitele Řád italské koruny Válečná medaile 1873 Řád Osmanie
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf Gerlich von Gerlichsburg (4. srpna 1827 Olomouc – 17. července 1891 Mariánské Lázně) byl rakousko-uherský generál. Od mládí sloužil u různých jednotek dělostřelectva a zúčastnil se několika válečných tažení. Několik let zastával prestižní funkci císařského pobočníka (1866–1869), v armádě nakonec dosáhl hodnosti polního podmaršála (1883) a v letech 1885–1886 byl velitelem pevnosti v Krakově.

Životopis

Narodil se v Olomouci jako starší syn c. k. hejtmana Johanna Gerlicha (1788–1850) povýšeného v roce 1849 do šlechtického stavu s titulem a predikátem Edler von Gerlichsburg. Rudolf studoval na Technické vojenské akademii ve Vídni a do armády nastoupil k dělostřelectvu. Vyznamenal se v revolučních letech 1848–1849 v Uhrách a v roce 1850 byl již poručíkem u 1. pluku polního dělostřelectva. V roce 1854 byl nadporučíkem a pobočníkem ředitelství dělostřelectva u 1. armády, později byl štábním důstojníkem u nově zřízeného 3. pluku polního dělostřelectva. V roce 1857 byl povýšen na kapitána u 6. záložního pluku polního dělostřelectva a zúčastnil se války se Sardinií (1859). Po účasti v prusko-rakouské válce byl povýšen na majora (1866) a v letech 1866–1869 zastával funkci křídelního pobočníka císaře Františka Josefa (Flügel Adjutant Seiner Majestät des Kaisers). V roce 1869 byl povýšen na podplukovníka a stal se zástupcem velitele u 4. dělostřeleckého pluku v Budapešti.

V roce 1872 dosáhl hodnosti plukovníka a byl jmenován velitelem 13. dělostřeleckého pluku v Temešváru, kde strávil šest let (1872–1878), zúčastnil se okupace Bosny a Hercegoviny a v roce 1878 byl krátce velitelem dělostřelectva v Sibiu. V roce 1878 byl povýšen do hodnosti generálmajora a převzal velení dělostřelectva u vrchního velitelství armády ve Vídni. Po reorganizaci armády zůstal jako velitel dělostřelectva u nově zřízeného 2. armádního sboru ve Vídni a v roce 1883 byl povýšen do hodnosti polního podmaršála. Závěr aktivní kariéry strávil jako velitel pevnosti v Krakově (1885–1886). K datu 1. dubna 1886 byl penzionován a od té doby žil v soukromí.

Zemřel 17. července 1891 ve věku 63 let v Mariánských Lázních, kde se také o tři dny později konal jeho pohřeb.

Za zásluhy během revoluce v Uhrách získal již v roce 1849 Řád železné koruny III. s válečnou dekorací, později se stal nositelem Válečné medaile a v roce 1884 obdržel rytířský kříž Leopoldova řádu. Díky několikaleté službě císařského pobočníka získal několik ocenění také od zahraničních panovníků, byl velkodůstojníkem Řádu italské koruny, komandérem řeckého Řádu Spasitele a nositelem tureckého Řádu Osmanie III. třídy. Od roku 1885 byl čestným majitelem 14. dělostřeleckého pluku dislokovaného ve Vídni.

Rodina

Byl dvakrát ženatý. První manželka Rosalie Schönová von Perlashof (1839–1856) zemřela již rok po svatbě v sedmnácti letech. Jeho druhou manželkou byla Madeleine Kerpalová (1836–1905). Z druhého manželství se narodila dcera Laura, provdaná za vojenského lékaře MUDr. Otto Hassacka.

Rudolfův mladší bratr Johann (1829–1906) sloužil také v armádě a později působil jako vojenský intendant. Jeho manželkou byla Marie, rozená hraběnka Lavaulxová (*1840).

Odkazy

Literatura

• VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2015; Praha, 2011; s. 150–151 ISBN 978-80-904241-6-6