Rodina Novákova

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Rodina Novákova byla česká rodina, která byla za 2. světové války popravena za ukrývání Jana Kubiše, jednoho z atentátníků na Reinharda Heydricha. Nacisté zabili také nejmladší dceru Novákových, Jindřišku, která po útoku odklidila Kubišovo zakrvácené kolo.[1]

Atentát na Heydricha

27. květen 1942 – Říšsky protektor Reinhard Heydrich jel v tento slunný květnový den v otevřeném voze – v kabrioletu značky Mercedes – ze svého sídla na zámku v Panenských Břežanech na Pražský hrad. Když se automobil objevil v zatáčce (zatočil z Kirchmayerovy třídy do ulice V Holešovičkách), odhodil Gabčík svůj kabát a vytasil svůj samopal a následně se pokusil střílet na vůz[2]. Jeho samopal Sten však selhal (později se objevila teorie, že Gabčík nevystřelil schválně, aby neohrozil civilisty na druhé straně vozovky nebo v opodál stojící tramvaji).

Místo, kde byl spáchán atentát na SS-Obergruppenführera Reinharda Heydricha. Jeho zničené auto stále stojí na místě, kde ho zasáhl výbuch granátu.
Jeden z vozů Reinharda Heydricha, podobný tomu, ve kterém jel v den atentátu.

Heydrichovi bylo hned jasné, že se jedná o pokus o atentát. Namísto toho, aby řidiči Kleinovi přikázal z místa rychle ujet, čímž by si zachránil život, udělal Heydrich dvě osudové chyby. Jednak přikázal vůz zastavit a současně se v autě postavil. Vůz zastavil před Kubišem, který se pokusil vhodit do automobilu granát. Neodhadl ale přesně vzdálenost, a tak minul cíl. Granát explodoval poblíž automobilu, u jeho zadní pneumatiky. Detonace byla tak silná, že se vysypala okna projíždějící tramvaje i okna některých blízkých domů. Střepiny z výbuchu zasáhly Kubiše do obličeje a do prsou. Dokonce se objevily spekulace, že tento granát byl otráven botulotoxinem,[3] tomu však od počátku nic nenasvědčovalo.[4] Tyto spekulace vycházely z tvrzení Paula Fildese z vojenského výzkumného střediska v Porton Down, který tvrdil, že zde granáty s botulotixinem parašutistům vyrobili. Kromě tvrzení P. Fildese pro to ale nejsou známy jiné důkazy a ostatní okolnosti použití granátu tomu odporují.[5][6]

Po výbuchu se Kubiš i Gabčík pokoušeli Heydricha i Kleina dorazit střelbou z pistolí.[7] Heydrich i Klein vyskočili z vozu a oba vytáhli své osobní zbraně.[8] Šéf komise pro vyšetření atentátu Heinz Pannwitz říká, že Heydrich začal pronásledovat Kubiše, ale když chtěl vystřelit, ukázalo se, že v jeho zbrani ráže 7,65 mm nebyl zásobník, proto se vrátil zpět k autu, kde si sedl na sedadlo.[8] Heydrich měl vlivem exploze zlomené žebro, části zlomeniny se mu dostaly do sleziny. Jeho utrpení mezitím sledoval hlouček cestujících z tramvaje.

Kubišův útěk

Kubiš si střelbou do vzduchu proklestil cestu vyděšeným davem přihlížejících zvědavců (převážně cestujících z tramvaje). Někteří z nich se ho pokusili chytit. Nasedl na kolo, a ač sám zraněn, ujel na záchytné místo ve Staré Libni.

Kubiš, poraněn na obličeji a ruce, na kole směřoval po Kirchmayerově třídě kolem Bulovky až do Staré Libně. Své zakrvácené kolo odložil u Baťova obchodu ve Slavotově ulici a vydal se do bytu rodiny Novákových. Pro odložené kolo poslal Václav Novák svou čtrnáctiletou dceru Jindřišku, která bicykl odvedla na dvůr domu, kde Novákovi bydleli.

Následky

Ještě ten den byl státním tajemníkem Karlem Hermannem Frankem vyhlášen nad Protektorátem Čechy a Morava výjimečný stav a bylo jím nařízeno, že ten, kdo měl s atentátem něco společného či ukrýval atentátníky nebo jim poskytuje pomoc, bude zastřelen i s rodinou.

Na základě výpovědi Karla Čurdy započalo hromadné zatýkání všech, kteří s atentátem či atentátníky měli něco společného. Gestapo si přišlo i pro rodinu Novákovu a ačkoliv čtrnáctiletá Jindřiška, která ukrývala kolo, nic neprozradila, byla celá rodina (otec Václav, matka Marie a děti Anna, Slávka, Jindřiška a Václav) popravena 24. října 1942 v koncentračním táboře v Mauthausenu spolu s dalšími 261 lidmi. Trestu smrti unikla jen nejstarší dcera Novákových, která byla provdána za německého občana.

Pamětní deska

Na domě č. 351/3, kde Novákovi žili, byla po válce odhalena pamětní deska věnovaná této rodině. Dům však musel ustoupit výstavbě metra a deska tak musela být přesunuta na vedlejší dům č. 375/5. Ulice s tímto domem se nachází v blízkosti Palmovky a dnes nese název Novákových.

Reference

  1. ↑ Nejmladší spolupracovníci operace Anthropoid. Čtyři statečné děti, které pomáhaly parašutistům - Info.cz. Info.cz. Dostupné online [cit. 2017-06-15]. 
  2. ↑ Tři nefunkční zbraně a neschopní nacisté. Útok na Heydricha se podařil díky výjimečným okolnostem - Info.cz. Info.cz. Dostupné online [cit. 2017-06-15]. 
  3. ↑ IVANOV, Miroslav. Atentát na Reinharda Heydricha. Praha: Hart, 2003. ISBN 80-86529-36-3. Kapitola Autorská úvaha aneb O čem se ještě nehovořilo, s. 272. 
  4. ↑ IVANOV, Miroslav. Atentát na Reinharda Heydricha. Praha: Hart, 2003. ISBN 80-86529-36-3. Kapitola První monolog historika, s. 62. 
  5. ↑ Defalque, R. J.; Wright, A. J. (January 2009). "The Puzzling Death of Reinhard Heydrich". Bulletin of Anesthesia History (Pittsburgh PA: Anesthesia History Assoaciation and Wood-Library Museum of Anesthesiology) 27 (1): 1–7. Citováno 26. červen 2011.
  6. ↑ Rozhovor s Eduardem Stehlíkem
  7. ↑ http://aktualne.centrum.cz/domaci/spolecnost/clanek.phtml?id=782871
  8. ↑ a b IVANOV, Miroslav. Atentát na Reinharda Heydricha. Praha: Hart, 2003. ISBN 80-86529-36-3. Kapitola Autorská úvaha aneb O čem se ještě nehovořilo, s. 264. 

Zdroje

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rodina_Novákova&oldid=16508925“