Robert z Artois
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Příbuzenstvo | |
|---|---|
| otec | |
| matka | |
| manželka | |
| dcera | |
| syn | |
| tchán | |
| tchýně | |
Robert z Artois, zvaný Dobrý (1216 – 8. února 1250) byl bratrem francouzského krále Ludvíka IX. a hrabětem z Artois. Byl pátým (a zárověň druhým přeživším) synem krále Ludvíka VIII. a Blanky Kastilské.
14. června 1237 se oženil s Matildou Brabantskou, dcerou hraběte Jindřicha Brabantského a Marie Štaufské.
Obsah |
[editovat] Křížová výprava
- Podrobnější informace naleznete v článku Sedmá křížová výprava.
Roku 1248 se připojil ke křížové výpravě svého bratra, krále Ludvíka.
| „ | ...když se on opásal křížem, přihlásili se ke křížové výpravě i Robert, hrabě z Artois, hrabě z Poitiers, Karel, hrabě z Anjou, pozdější král sicilský, všichni tři královi bratři. | “ |
| — Jean de Joinville [1] | ||
Po dobytí Damietty se účastnil tažení na Káhiru. V bitvě u pevnosti al-Mansúra velel Robert křižáckému předvoji, složenému především z příslušníků řádu templářů a Angličanů. Když předvoj překvapil a rozprášil mamlúcký tábor před pevností, Robert chtěl ustupující mamlúky pronásledovat a ztečí dobýt al-Mansúru. Mnozí hraběte nabádali k opatrnosti a zrazovali ho od frontálního útoku, a zejména hrabě ze Salisbury. Robert z Artois jej označil za zbabělce a „anglického ocáska“.[2] Hrabě ze Salisbury si urážku nenachal líbit a Robertovi odpověděl:
| „ | Dnes pojedu tak daleko, že se žádný Francouz neodváží za mnou ani k ocasu mého koně.[3] | “ |
Následně celý předvoj se vrhl na město. Ve městě se však vojáci rozptýlili, bloudili v ulicích a byli snadno zpacifikováni.
| „ | Když jim přišlo na mysl vrátit se, Turci je v úzkých ulicích města Mansurah zasypali trámy a břevny. | “ |
| — Jean de Joinville [4] | ||
Robert z Artois se se zbytkem svých věrných opevnil v jednom z městských domů. Egypťané však obklíčený dům nakonec po zuřivém boji dobyli. Celý předvoj sedmé křížové výpravy byl vyhlazen. Z města nakonec vyvázlo jen několik málo rytířů, mezi nimi i kronikář výpravy Jean de Joinville, kterého i s několika druhy, z obklíčení vysvobodil druhý králův bratr Karel z Anjou. Sám Robert z Artois padl, jakož i hrabě ze Salisbury.
Robertova smrt povzbudila egyptské obránce k novému odporu proti křižákům, neboť hrabě byl, jakožto králův bratr, oděn v královských barvách s francouzskými liliemi, Egypťané byli proto v prvních chvílích přesvědčeni, že zabili samotného krále.
[editovat] Reference
V tomto článku je použit překlad textu z článku Robert I of Artois na anglické Wikipedii.
- ↑ Staré francouzské kroniky. Praha : Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1962. s. 122.
- ↑ DUGGAN, Alfred. Křižácké výpravy. Praha : Orbis, 1973. s. 196.
- ↑ DUGGAN, Alfred. Křižácké výpravy. Praha : Orbis, 1973. s. 196.
- ↑ DE JOINVILLE, Jean. Paměti křižákovy. Praha : Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1965. s. 62.
[editovat] Externí odkazy
[editovat] Literatura
 |
Související články obsahuje Portál Křížové výpravy |
 |
Související články obsahuje Portál Středověk |
 |
Související články obsahuje Portál Francie |
- JOINVILLE, Jean de. Paměti křižákovy. Praha : Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1965.
