Recyklace textilií
Recyklace textilií je systém sloužící k racionálnímu využití odložených textilií a textilních odpadů. Sestává ze sběru, třídění a použití starých textilií novým spotřebitelem nebo jejich úpravy spolu s textilními odpady na druhotnou surovinu. [1]
Použité textilie sbírali nebo skupovali po domech asi od 18. až do 20. století hadráři (nebo haderníci) a prodávali je nejdříve papírnám a později trhárnám na přípravu k výrobě příze. Systematická recyklace textilií byla poprvé zavedena v prvních letech 19. století v Anglii zpracováním vlněných odpadů na přízi shoddy. [2]
Asi od poloviny 19. století se stalo italské Prato neznámějším střediskem zpracování textilních odpadů.[3]
V současné době organizují sběr většinou zpracovatelské podniky (zpravidla do kontejnerů na pevně stanovených místech) nebo charitativní spolky (v určitých termínech odvozem od domu). [4]
V západní Evropě (například v Německu nebo Švýcarsku) pochází asi 80 % sběru z kontejnerů a 20 % od dobročinných organizací. Soukromé osoby zde darují (nebo se zbavují) ročně cca 10 kg použitých textilií, údaje o jejichž skladbě se značně rozchází. Podíl oděvů kolísá mezi 40 a 66 %, zbytek jsou koberce, záclony, posteloviny atd.
Podle jedné studie [5] nakoupili v roce 2007 v Německu spotřebitelé 1130 tun textilií a ve stejném roce se tam popsaným způsobem nasbíralo 750 tun použitého textilního materiálu. Švýcaři dosahují s podobným systémem srovnatelné výsledky.
Někteří výrobci speciálních textilií organizují vlastní sběr, např. Gore-Tex, Sympatex (membrány), DuPont (ochranné oděvy z polyethylenu Tyvek).[6]
Třídění
[7] lze rozdělit na dvě části
a) Třídění textilií získaných ze sběru
Jde o hrubé rozlišení podle předpokládaného účelu použití:
| Způsob použití | Podíl v % |
|---|---|
| Prodej jako second hand a na charitativní účely | 40 - 60 |
| K rozstříhání na čisticí hadry [8] | 15 - 16 |
| K úpravě na druhotné suroviny | 15 - 20 |
| Ke spálení | do 10 |
| Nepoužitelný materiál | do 10 |
b) Třídění materiálu ke zpracování na druhotné suroviny
se zpravidla provádí u výrobců nebo obchodních firem, které se zabývají jak materiálem ze sběru, tak i průmyslovými odpady z textilní výroby.
Třídí se zejména s ohledem na možný způsob úpravy odpadu podle materiálového složení, barevného odstínu, technologie původního zpracování atd.
- Rozlišení u vlněných textilií určených k trhání, například:
| Původní zpracování | Tradiční označení | Délka vláken v mm | |
|---|---|---|---|
| původně | po trhání | ||
| Měkké (ruční) pleteniny | Zefír | 100-150 | nad 50 |
| Strojní pleteniny | Shoddy, Golfes | 100-150 | do 35 |
| Lehké nevalchované tkaniny | Tibet (nebo Tybet) | 100-150 | 20 |
| Těžké valchované tkaniny | Mungo | 100 | 10-15 |
| Směsi s vlnou | Alpakka, Extrakt | 80-150 | 15-20 |
- Trhanému materiálu z bavlny se obvykle říká katun, trháním se krátí vlákna z původních cca 25 na 15 mm.
- Plošné textilie z umělých vláken se třídí (pokud se dají rozpoznat) podle druhu. Ke zpracování na druhotné suroviny se hodí všechny druhy až na polyuretan (elastany).
- Průmyslové odpady přichází k recyklování zpravidla tříděné ve výrobně.
Průměrný výskyt:
| Výrobní stupeň | Druh odpadu | Ø výskyt (%) |
|---|---|---|
| Výroba umělých vláken | nitě | 4 - 6 |
| Přádelna | vlákna, nitě | 3 - 5 |
| Tkalcovna, pletárna | tkaniny, pleteniny, nitě | 2 - 4 |
| Barevna, úpravna | tkaniny, pleteniny | 3 - 5 |
| Konfekce oděvů | tkaniny, pleteniny | 15 – 20 |
Úprava na druhotné suroviny
[9] Naprostá většina druhotných surovin se získává ve formě vláken. Vlákna mohou pocházet z
- vyčištěných vlákenných odpadů přádelen
- plošných textilií rozvolněných trháním
- (částečně) rozvolněných plošných textilií a nití krácených sekáním
- roztavených odpadů z umělých vláken
Vlákenné odpady z přádelny
Odpady od mykacích strojů, výčesky a odsávaná vlákna od dopřádacích strojů se v některých přádelnách zčásti přimíchávají k vlastním výrobkům, většina se však prodává výrobcům odpadových přízí.
V přípravně ke spřádání se materiál zbavuje slupek, vlákenných smotků a prachu a niťových příměsí rozvolňováním na klepacích a čechracích strojích. Výsledná vlákna mají délku 10-20 mm, vlákna od dopřádacích strojů mají téměř stejné hodnoty jako prvotní surovina. Materiál je vždy jeden z komponentů ve vigoňových, frikčních a případně rotorových přízích.
Trhání plošných textilií a odpadů ze staplových přízí
K rozvolnění plošných textilií se používají trhací stroje. Stroj sestává z 1-5 bubnů opatřených ocelovými kolíky (cca 1-2/cm², délka 4-5 cm). Při pracovní šíři 800 mm může dosáhnout výkonu až 5000 kg/h. Před trháním se obzvlášť znečištěné odpady musí prát, případně karbonizovat (vlna) a napouštět olejovou emulzí. Intenzita trhání se přizpůsobuje druhu předkládané textilie (viz Třídění). Niťové odpady se dodatečně rozvolňují na druzetách a garnetách (působících podobně jako mykací stroje). Následkem trhání se v každém případě vlákna podstatně zkracují a značně snižuje jejich pevnost.
Trhaná vlněná vlákna se přidávají do mykaných přízí (např. shoddy až 70 %, ostatní trhané vlny cca do 30 %) z vláken jiných trhaných materiálů se vyrábí vigoňové a frikční příze nebo provazy technologií Kemafil. [10]
Sekání nití z umělých vláken
Částečně rozvolněné plošné textilie a niti z umělých vláken, obzvláště filamentové odpady se krátí na délky do 10 mm na gilotinových [11] nebo kruhových sekacích strojích. Použití: netkané textilie (např. kompozity), granuláty a taveniny na nové zvlákňování. [7]
Recyklace koberců a netkaných textilií
Ve 20. století se podle některých odborných publikací používal materiál získaný recyklační technologií Lesti k výrobě izolačních desek a pod.[12] Z pozdější doby není o tomto způsobu recyklace nic známo.
Využití recyklace
Např. v Německu se v roce 1994 (zcela odlišně od shora citované studie!) vyřadilo 1,8 milionu tun použitých textilií, z těch šlo 23 % do prodeje jako second hand, 4 % se využila jako druhotná surovina a 73 % se nějakým způsobem zničilo (podíl spáleného materiálu na výrobě tepelné energie nebyl evidován). Podle této studie by bylo technicky možné 18 % využít jako druhotné suroviny a 60 % na hodnotné palivo.[13]
Ze shora uvedených západoevropských údajů se dá odvodit, že z opotřebovaných textilií a z textilních odpadů by v současné době bylo možné získat ročně asi 15 milionů tun druhotných surovin.
V porovnání s tím: Roční světová výroba mykaných, vigoňových a frikčních přízí, netkaných a kemafilových textilií z recyklovaného materiálu dosahuje maximálně polovinu tohoto množství. Z příkladů výrobků z recyklovaných textilií nabízených v první dekádě 21. století (filamenty), [14] (kobercové příze), [15] (pletací příze a pleteniny) [16] není viditelné v jakém množství se produkují.
Lepšímu využití recyklace brání pravděpodobně poměrně vysoké náklady na získání druhotných surovin a nedostatečně rozvinuté použití technických textilií, které jsou hlavním odběratelem recyklovaných produktů. [17]
Odkazy
Literatura
- Pospíšil a kol.:Příručka textilního odborníka (SNTL Praha 1981)
Reference
- ↑ What is Textile Recycling [online]. Textile Apex, 2015 [cit. 2017-09-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Discovery and early history [online]. Batley Reporter, 1880-11-13 [cit. 2017-09-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Hofer: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 1997, ISBN 3-87150-518-8, str. 78-79
- ↑ How Textile Recycling Works [online]. BCR, 2011-01-28 [cit. 2017-09-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Textilrecycling mit Kompetenz [online]. Fachverband Textilrecycling, 2017 [cit. 2017-09-02]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN 3-87150-848-9, str. 582-583
- ↑ a b Nötzold: Handbuch der Streichgarn- und Vigognespinnerei, Fachbuchverlag Leipzig 1970, str. 78-79
- ↑ Recyklace textilu [online]. Dimatex, 2017 [cit. 2017-09-02]. Dostupné online.
- ↑ Zpracování odpadů [online]. TU Liberec, 2011-03-07 [cit. 2017-09-02]. Dostupné online.
- ↑ Entwicklung einer Hochleistungsmaschine [online]. FONA, 2017 [cit. 2017-09-02]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Schneidemaschinen [online]. Pierret, 2017 [cit. 2017-09-02]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 232
- ↑ Wulfhorst: Textile Fertigungsverfahren, Hanser 1998, ISBN 3-446-19187-9
- ↑ Multifilament-Hersteller [online]. Kunststoff Forum, 2012-03-19 [cit. 2017-09-02]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Mit Recyclinggarn Econyl [online]. raumausstattung, 2017 [cit. 2017-09-02]. Dostupné online. (německy)
- ↑ recycling garn [online]. Etsy, 2017 [cit. 2017-09-02]. Dostupné online. (německy)
- ↑ A Four Year Global Collaboration [online]. H+M, 2017 [cit. 2017-09-02]. Dostupné online. (anglicky)