Karbonizace textilií

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Karbonizace textilií je proces, s jehož pomocí se odstraňují z vlny nečistoty rostlinného původu jako stébla rostlin, listy, tráva apod. Karbonizovat je možné za mokra i za sucha.

Technologický postup[editovat | editovat zdroj]

Karbonizace za mokra[editovat | editovat zdroj]

  • Textilie se napouští 15–30 minut při teplotě 90–110 °C kyselinou sírovou, chlorovodíkovou nebo síranem amonným
  • Větší část tekutiny se vymačkává, příp. odstřeďuje centrifugou nebo odsává
  • Předsoušení při 60–70 °C
  • Vlastní karbonizace 3–10 minut při 90–140 °C
  • Celulóza rostlinných příměsí se karbonizací (zuhelnatěním) změnila na hydrocelulózu, pevné součásti se drtí a vyklepávají
  • Oplachování, neutralizace (nejčastěji uhličitanem sodným) a sušení

Karbonizace rozpouštědly: Materiál se napouští tetrachlorethylenem, následuje impregnace zředěnou kyselinou sírovou a karbonizace. Neutralizace se nemusí provádět, protože materiál má obsahovat jen minimální zbytek kyseliny.[1]

Karbonizace za sucha[editovat | editovat zdroj]

Méně používaný způsob karbonizace párou chlorovodíku z kyseliny chlorovodíkové při teplotě do 95 °C. Karbonizuje se v rotujícím bubnu, ve kterém pára prochází textilií.

Použití karbonizace[editovat | editovat zdroj]

V dřívějších letech se karbonizovala (za sucha) většina jemnovlákenných a zčásti i hrubších vln ve vločce, česance a trhaná vlna. U těchto materiálů se však od karbonizace stále více upouští, takže koncem minulého století se chemicky čistilo méně než 10 % vln před spřádáním (odhad: ročně 100 000 tun).

U tkanin se karbonizace provádí nejčastěji v plné šíři, možné je však i zpracování v provazci. Strojní zařízení odpovídající (shora popsanému) technologickému postupu bývá obvykle seřazeno do kontinuální linky. (Podle některých odborníků se v posledních letech osvědčil postup s přerušeným zpracováním mezi předsoušením a vlastní karbonizací).

Karbonizace se zpravidla zařazuje jako předúprava k barvení nebo valchování tkanin, známé je však i karbonizování obarvených textilií.

Karbonizací ztrácí textilní materiál určitou část pevnosti a i drobné odchylky od předepsaného postupu práce způsobují chyby ve vybarvení a jiné vady ve zboží.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 450-453
  • Peter/Routte: Grundlagen der Textilveredlung, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 1989, ISBN 3-87150-277-4
  • G.H.Crawshaw; W.S.Simpson: Wool : science and technology, Woodhead Publishing Ltd. 2002, . ISBN 1-85573-574-1, str. 39-41
  • MACHAŇOVÁ, D. Předúprava textilií I. Liberec, 2005. ISBN 80-7083-971-6.
  • MACHAŇOVÁ, D. Předúprava textilií II. Liberec, 2007.
  • RŮŽIČKA, J. a kol. Technologie předúprav, finálních a speciálních úprav textilních materiálů. Pardubice, 1985.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Patent na karbonizaci rozpouštědly (anglicky): http://www.freepatentsonline.com/EP0277372.html