Razítko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Stojan s razítky
Otisk poštovního razítka

Razítko je malé značkovací zařízení, vytvářející jednobarevné či vícebarevné otisky nebo plastické průtisky, i otisk takového zařízení. Razítko slouží jednak jako kancelářská pomůcka usnadňující vkládání opakujících se textů či obrázků nebo jiných grafických prvků do dokumentu, ale také ve funkci dřívějších pečetí k označení pravosti a autenticity listiny nebo k potvrzení a vyznačení úkonu, který je s otištěním razítka spojen. Nejčastěji se razítko otiskuje na papír. V přeneseném smyslu se termín užívá také pro digitální značku. Slovem razítko se také označuje i samotný otisk razítka, tedy razítkem otištěný obraz.

Technické provedení[editovat | editovat zdroj]

Vlastní pracovní část razítek tvoří gumové nebo polymerové štočky, na kterých je (nejčastěji leptáním - tvrzením polymeru, nověji gravírováním do gumy nebo také razítka jejichž štočky jsou vyrobeny flash technologií) umístěn text či jiné grafické prvky, avšak zrcadlově oproti požadovanému otisku. Štoček je připevněn k tělu razítka tvořícímu rukojeť, která umožňuje pevné uchopení razítka sevřenou dlaní.

Tradiční razítka měla dřevěnou rukojeť, nejčastěji vyrobenou z kvalitního dubového či smrkového dřeva, v současné době se častěji používají plasty, které jsou snadno omyvatelné v případné potřísnění razítkovací barvou, některá razítka mají i kovové tělo.

Externími potřebami ke klasickému razítku jsou polštářek a razítková barva.

Typy razítek[editovat | editovat zdroj]

Z hlediska nastavitelnosti obsahu otisku[editovat | editovat zdroj]

  • razítka se statickým obsahem (text, obrázek, případně orámování)
  • razítka s proměnným ručně nastavitelným obsahem: typicky datové razítko (datumka) nebo číslovací razítko s oběžnými gumovými pásy
  • razítka sestavitelná: štočky jednotlivých prvků (např. písmen) se vkládají do kolejniček po vzoru klasické tiskařské sazby. V České republice známé především z dětských písmenkových tiskárniček.
  • razítka kombinující statický a proměnný obsah, typicky poštovní razítko s proměnným datem a časem
  • paginovací – k průběžnému mechanickému automatickému číslování. Pagina = stránka
  • elektronická – malé digitální tiskárny, tisknou text, aktuální datum a čas, číslo…
  • razítkovací stroje, např. frankotypy, označovací strojky, odbavovací strojky, pokladní nebo počítací stroje atd.

Podle tvaru otisku[editovat | editovat zdroj]

  • čtyřúhelníková
  • kulatá (tradiční označení pro razítka s kruhovým tvarem)
  • eliptická
  • jiných tvarů

Podle technologie tisku[editovat | editovat zdroj]

  • klasická, využívající externí polštářek a nejčastěji dřevěnou rukojeť
  • samobarvicí, s vestavěným polštářkem a mechanizmem pro samočinné otáčení textové desky. V klidu je textová deska otočena tak, že se dotýká polštářku, čímž se na ni nanese razítková barva pro další otisk. Vyměnitelný polštářek je obvykle vícevrstvý pro lepší kvalitu otisku a je napuštěn nevysychající razítkovou barvou. Samobarvicí princip využívají i paginovací razítka.
    • jednobarevná/vícebarevná
  • předbarvená, jejichž textová deska je přímo napuštěna razítkovou barvou. Jejich slabinou je zejména nemožnost datového otisku a malá životnost.
  • flash razítka, vyráběná fotocestou, polštářek s barvou poskytuje až 20000 velice kvalitních otisků otisků a poté lze barvu jednoduše doplnit, k dispozici jsou i flash razítka s datumkou (EOS Colop)
  • elektronická, využívající například ink-jet technologii
  • slepotisková (reliéfní), kdy papír je mechanicky prolisován. Tento typ nejlépe nahrazuje původní pečeť. Složitost výroby a trojrozměrný otisk zaručují vyšší ochranu takového dokumentu proti padělání. Někdy je slepotisk kombinován s barevným otiskem.

Výrobci[editovat | editovat zdroj]

Mezi nejznámější výrobce razítek patří firmy Colop, Trodat, Shiny,

Výrobce lze rozdělit na výrobce razítkových strojků (Colop, Trodat, Shiny) a výrobce razítkových štočků (textových desek). Mezi nevětší výrobce razítek (textových desek ) v ČR, patří firma Razítka Sedin, jež do roku 2006 vyrobila více než 3 miliony razítek.

Užití, podoba a obsah otisku[editovat | editovat zdroj]

Razítka se používají například v těchto funkcích:

  • jako prostá pomůcka k psaní opakovaného textu nebo vložení opakovaného obrázku
  • jako obdoba či doplněk podpisu, zejména právnických osob nebo jejich složek: buď slouží jen jako usnadňující pomůcka (nahrazují opakované opisování), nebo zároveň i jako neoficiální autentizační prostředek
  • úřední razítko jako autentizační prostředek pro veřejné listiny
  • k rozlišovacímu označení výrobků nebo materiálu, například vyznačení druhu, šarže, data výroby či spotřeby atd. Kromě značení na papírových štítcích či plastovém obalu jsou razítkována například vejce na skořápce, dřevní kulatina v řezu atd.
  • kromě rozlišení může razítko dokládat i provedení kontroly nebo uskutečnění určité fáze zpracování, přijetí nebo odeslání dokumentu atd. Speciálním případem je poštovní razítko.
  • k potvrzení a vyznačení provedené kontroly: například razítko pasové kontroly, razítko průvodčího na jízdenku,
  • k potvrzení přítomnosti na určitém místě, například turistická razítka na turisticky zajímavých místech, na stanovištích organizovaných hromadných turistických pochodů atd.
  • ke znehodnocení jednorázově použitelné ceniny, poukázky atd., např. poštovní známky, jízdenky, kolkové známky atd., popřípadě ke znehodnocení vzorku (razítko Specimen).

Razítka podnikatelů a jiných neúředních osob nemají z právního hlediska žádný speciální význam. Obecně razítko nemá platnost podpisu, podnikatel není povinen razítko mít a používat a otisk razítka nemá explicitně žádnou právní váhu, byť jeho používání může mít praktický význam jakožto vžitý úzus. Občanský ani obchodní zákoník se o razítku vůbec nezmiňují, ačkoliv například podpisem se občanský zákoník zabývá, živnostenský zákoník se zabývá jen úředními razítky. Občanský zákoník pouze v souvislosti s písemnými právními úkony zmiňuje, že „podpis může být nahrazen mechanickými prostředky v případech, kdy je to obvyklé“. Existenci razítka právnické osoby předpokládá například správní řád v ustanovení § 21 odst. 4, podle něhož zásilku neurčenou do vlastních rukou může převzít ten, kdo potvrdí příjem razítkem adresáta-právnické osoby, avšak vzhledem k tomu, že totéž oprávnění má i široký okruh dalších fyzických osob, nelze tuto možnost brát jako povinnost ani jako omezení. Na formuláři daňového přiznání a dalších daňových formulářích je předtištěná kolonka „podpis a otisk razítka plátce“, ale v zákoně nemá požadavek otisku razítka žádnou oporu. Závazné je pouze použití předepsaného tiskopisu a vyplnění předepsaných údajů, přičemž otisk razítka není údaj.

Mezi základní a nejběžnější údaje na razítkách podniků patří název podnikatelského subjektu, jeho sídlo či adresa provozovny a IČO a DIČ. Dalšími užitečnými prvky mohou být telefonní číslo, e-mailová adresa, URL adresa webové prezentace, provozní hodiny, bankovní spojení, logo firmy, předmět činnosti firmy, pořadové číslo identifikující konkrétní razítko, název organizační složky nebo jméno či funkce pracovníka atd.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Rubber stamps ve Wikimedia Commons


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo razítko ve Wikislovníku