Ramanův jev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Ramanův rozptyl je ukázán na 2. a 3. digramu
Ramanův rozptyl je ukázán na 2. a 3. digramu

Ramanův jev nebo též Ramanův rozptyl je jev vznikající při interakci mezi fotony dopadajícího světla s vibračními a rotačními stavy atomů nebo molekul (optických fononech), kdy rozptýlené záření má jinou vlnovou délku (resp. energii fotonů) než dopadající záření.

Je-li dopadající energie fotonů rovna E_0=\hbar\omega, pak záření rozptýlené prostřednictvím Ramanova rozptylu má energii fotonů rovnou E=\hbar\omega\pm\Omega kde Ω odpovídá energetickému rozdílu kvantových hladin dané látky. Rozptýlené světlo má frekvenci ωS = ω − nΩ (n-tý Stokes) nebo ωA = ω + nΩ (n-tý anti-Stokes). Znaménko - přitom odpovídá ztrátě energie v látce (tzv. Stokesův rozptyl); naopak, znaménko + odpovídá předání kvanta energie látce (tzv. anti-Stokesův rozptyl). Podle hodnot Ω lze pak usuzovat na fyzikální vlastnosti dané látky.

Za objev tohoto jevu obdržel v roce 1930 sir Chandrasekhara Venkata Raman Nobelovu cenu za fyziku. Souběžně ve stejné době byl tento jev pozorován sovětskými fyziky Grigory Samuilovich Landsbergem a Leonid Isaakovich Mandelstamem při rozptylu světla v krystalech. V literatuře se proto můžeme setkat též s výrazy: Kombinovaný rozptyl, Mandelstamův rozptyl či Raman-Smekalův rozptyl.


[editovat] Související články

[editovat] Externí odkazy