Řízení projektů
Řízení projektů je způsob rozplánování a realizaci složitých, zpravidla jednorázových akcí, které je potřeba uskutečnit v požadovaném termínu s plánovanými náklady tak, aby se dosáhlo stanovených cílů. Řízení projektů lze také charakterizovat jako účinné a efektivní dosahování významných změn.
Předmětem řízení projektů je projekt, chápaný jako jedinečný proces koordinovaných činností s daty zahájení a ukončení, prováděný pro dosažení cíle, vyhovující specifikovaným omezením v nákladech a zdrojích (ČSN / ISO 10 006).
Cílem řízení projektů je zajistit naplánování a realizaci úspěšného projektu, kterým se rozumí případ, kdy v plánovaném čase a s plánovanými náklady bylo dosaženo cílů projektu a realizace projektu nevyvolává negativní reakce.
Změna je způsobena realizací výstupů projektu. Obvykle nemůžeme změnu realizovat přímo, ale předpokládáme, že uskutečnění projektu způsobí realizaci změny.
Řízení projektů vychází z poznání, že jakmile rozsah, neobvyklost, složitost, obtížnost a rizikovost projektu přesáhnou určitou míru, je nutno použít adekvátních metod pro řízení celé akce.
Řízení projektů využívá pro zvýšení pravděpodobnosti úspěchu projektu celou řadu metod. Ty představují ověřené a popsané postupy, řešící problémy návrhu a implementace projektu.
Řízení projektů se opírá o kvalitní práci projektového týmu, který je veden zkušeným projektovým manažerem. Projektový manažer i další členové projektového týmu prokazují svoji kvalifikaci Certifikátem projektového manažera.
Obsah |
Plánování projektu [editovat]
Nejdůležitějším úkolem při řízení projektu je stanovit si realistická očekávání. Nerealistická očekávání, která jsou založená na nepřesných odhadech jsou nejčastější příčinou selhání projektu.
Pro účely plánování je třeba projekt detailněji rozdělit na etapy a milníky. Milník má nulovou dobu trvání a identifikuje kritické místo v plánu. Dosažení tohoto stavu musí být naplánováno a také musí být stanoven čas ve kterém ho dosáhneme. Etapy projektu na sebe vzájemně navazují, některé mohou běžet paralelně.
Síťová analýza [editovat]
I přes řadu problémů, které má, je síťová analýza dnes nejvíce používanou metodou plánování projektu, je také nejvíce podporována běžnými komerčními plánovacími nástroji (MS Project). Síťová analýza předpokládá vytvoření jednoduchých sousledných závislostí mezi etapami a milníky, čímž vzniká tzv. síťový graf, ve kterém jsou zobrazeny souběžnosti a závislosti. Výsledný graf je závislý na zvoleném životním cyklu projektu. Pokud se v životním cyklu vyskytují smyčky musíme určit počet interací a do grafu zaznamenáváme po sobě jdoucí aktivity, nikoliv smyčky, což je jednou z největších slabin síťové analýzy. V síťovém grafu, který reprezentuje etapy projektu, plyne čas zleva doprava. Na konci i na začátku je vždy právě jedna aktivita, mezi těmito aktivitami můžeme najít kritickou cestu.
Kritická cesta [editovat]
Kritická cesta nám určuje nejdelší dobu trvání projektu od počátku dokonce. Na činnosti, které se na ní nacházejí, si musíme dávat pozor, protože jakékoliv nedodržení může zpomalit celý projekt. Po ukončení jednotlivých aktivit v jiném než stanoveném čase musíme síťový diagram projektu aktualizovat k stávající situaci, protože podmínky se změnily a kritická cesta se mohla přesunout na jiné uzly grafu, respektive aktivity, které tyto uzly představují.
Diagram aktivit [editovat]
Rozlišujeme dva druhy síťových grafů, do kterých aktivity zaznamenáváme:
AOA (aktivity on arrow) milníky mezi etapami projektu přestavují uzly, přechod mezi nimi je znázorněn šipkou s orientací ve směru přechodu. Tato varianta se vyskytuje méně.
AON (aktivity on node) milníky mezi etapami projektu zde představují šipky mezi hranami, zatímco jednotlivé činnosti jsou znázorněny jako uzly grafu. Přechod mezi hranami má nulovou dobu trvání.
Nad diagramem aktivit projektu můžeme provádět techniky CPM a PERT. Někdy se používají jako synonyma ale není to totéž.
V obou případech rozlišujeme následující vztahy mezi úlohami:
Finist-to-start
- úloha B nemůže začít, dokud neskončí A
- A: naprogramuj modul, B: otestuj modul
- Nejpoužívanější varianta
Start-to-start
- úloha B nemůže začít, dokud nezačne A
- A: spusť MySql server, B: připoj se jako klient
Finist-to-finish
- B nemůže skončit, dokud neskončí A
- A: uložení dokumentu, B: zavření aplikace
Start-to-finish
- B nemůže skončit, dokud nezačne A
- Téměř se nepoužívá
Dopředný průchod
Aktivity mají své označení, přitom toto označení musí být jedinečné, určuje se čas brzkého začátku (early start), brzkého konce (early finish), postupujeme zleva doprava a podle dob trvání (duration) úloh spočítáme časy na každé cestě.
Zpětný průchod
Při zpětném průchodu postupujeme zprava doleva a počítáme časy nejpozdějšího začátku (late start) a nejpozdějšího konce (late finish). V případě že se nenacházíme na kritické cestě, můžeme ještě počítat volnou dobu (slack), která nezpomalí náš projekt.
Kompletní síťový diagram vytvořený v Microsoft Visio. Kritická cesta je označena červeně.
CPM [editovat]
V tomto případě délku trvání (duration) jednotlivých úloh odhadneme.
PERT [editovat]
Pert je analytická metoda která zkoumá úlohy v projektu, používá se pro určení času, který potřebujeme pro dokončení každé úlohy, dále pak zjišťujeme minimální čas pro dokonční celého projektu.
Pert byl primárně vyvinut k lehčímu plánování a rozvrhování velkých projektů. Na rozdíl od CPM počítá s pravděpodobností pro úlohy. Stanovujeme tři odhady optimistický, pesimistický a nejpravděpodobnější. Následně počítáme váženou dobu trvání, můžeme také počítat směrodatnou odchylku. Tato metoda je přesnější, ale je o něco málo složitější.
Výpočet: očekávané doby
- Očekávaná doba trvání etapy projektu
a - Optimistický odhad, výskyt jednou z 20 případů
m - Nejpravděpodobnější odhad, střední hodnota rozložení
b - Pesimistický odhad, výskyt jednou z 20 případů
Výpočet: standardní odchylky
Cílem tohoto plánování je rozfázování projektů, stanovení milníků, určení doby trvání úloh, nalezení souběžností, závislostí mezi úlohami a nalezení kritické cesty. Největšími nevýhodami síťové analýzy jsou následující implicitní předpoklady:
- Nepředpokládají se cykly (např. dělníci postaví zeď křivě, tzn je třeba zeď zbořit a postavit znovu, takže etapu opakovat, to se může stát několikrát)
- Předpokládá se, že se dá přesně stanovit délka trvání jednotlivých etap a není možno zohlednit náhodné procesy ovlivňující délku trvání dané etapy
- předpokládá vždy pouze jeden počáteční a jeden koncový bod, což nemusí také vždy stačit
Simulační analýza [editovat]
Simulační analýza předpokládá, že jednotlivé etapy na sobě mohou záviset i volněji, nejen na době trvání jiných etap. Dále předpokládá, že u každé etapy je možno docílit náhodného "rozmazání" nejen délky etapy, ale i dalších u etapy sledovaných veličin (náklady, počty užitých zdrojů atp.).
Poté se provede vícenásobná simulace běhu projektu (např. 100 běhů), přičemž každý běh simulace vydá jednu sadu sledovaných parametrů (např. doba skončení projektu, popř. data konkrétních milníků, ale i další sledované veličiny, náklady, potřeba pracovních sil, atp., vždy podle potřeby projektu).
Takto získané parametry se pak sdruží do histogramů, z nichž může manažer projektu mnohem realističtěji, než v případě síťové analýzy, zjistit rizika projektu. Je možno zkoumat lépe extrémy a zjistit za jakých okolností dojde k dosažení té které extrémní hodnoty - jaké okolnosti nastaly, že došlo k dosažení extrému.
Typickým příkladem může být problém simulace stavby - pokud se určitými náhodnými prodlouženími stavebního procesu dosáhne zimy, může být např. nutno odložit pokračování stavby do jara, čímž se takový stavební projekt dostává do zcela jiné situace. Síťová analýza naproti tomu není schopna identifikovat pravděpodobnost vzniku daných extrémních kritických cest ani určit jejich konkrétní důsledky.
Nevýhodou simulační analýzy je nedostatek dostupných komerčních nástrojů pro její realizaci, předpokládá obvykle komplexnější definici plánu projektu nežli v případě klasických nástrojů síťové analýzy. Proto se v běžné praxi používají především pro analýzu rizik a plánování rozsáhlejších projektů.
