Probiotikum

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Probiotikum je živý organismus přidávaný do potravin či krmiv, který má příznivě ovlivnit zdraví konzumenta zlepšením rovnováhy jeho střevní mikroflóry. Typickým příkladem funkční potraviny obsahující probiotikum je jogurt. Za nejčastější probiotika jsou považovány mléčné bakterie rodů Lactobacillus (L. acidophilus, L. racemosus  L. casei,  L. delbrueckii);  Bifidobacterium (B. bifidum, B. breve, B. infantis, B. lactis, B.longum); Streptococcus (Lactococcus) lactis, Streptococcus thermophilus, Leuconostoc cremoris, kvasinky Torulopsis kefir, Torulopsis sphaerica nebo Saccharomyces fragilis. Někteří autoři rozšiřují toto základní pojetí probiotika nejen na organismus, ale též na mrtvé části mikrobiálních buněk. Funkce probiotik začala být poprvé vnímána v roce 1908 I. I. Mečnikovem, nositelem Nobelovy ceny za fyziologii, který poprvé popsal imunomodulační funkci střevních a žaludečních bakteriálních kolonií. V současné době je vědecký zájem o probioticka na vzestupu, a to zejména v souvislosti s jevem antibiotické rezistence a příklonům k podpůrným a obecně profylaktickým léčebným metodám.

Pasivní probiotika[editovat | editovat zdroj]

Probiotické kultury, fungující především na bázi mléčných bakterií rodu Lactobacillus. Klasickým příkladem je většina kysaných mléčných výrobků nebo výrobků obsahujících mléčné kultury. Probiotikum může v kombinaci s prebiotiky (které se však předpokládají být běžnou součástí vyvážené stravy) krátkodobě zlepšit prostředí uvnitř žaludku a střev, jejich rezistence je však vůči prostředí uvnitř žaludku a střev minimální a proto jim není umožněná replikace a tedy ani výraznější zásah do přirozených metabolických procesů organismu. Přestože jejich fuknce bývá vyzdvihována především farmaceutickými společnostmi, jejich reálný efekt je sporný. Některé nezávislé studie například ukazují, že se konzumací těchto potravin téměř mikroflóra nemění[1].

Aktivní probiotika[editovat | editovat zdroj]

Probiotické kultury, které jsou schopny výrazněji ovlivňovat přirozené metabolické procesy organismu, a to nejčastěji v interakci s prebiotiky a součinnosti různých druhů probiotik. Klasickým příkladem aktivního probiotika jsou bakterie Enterococcus faecium nebo Streptococcus thermophilus  v kombinaci s laktobacily a prebiotiky.

Aktivním probiotikům se připisuje schopnost:

  • Podporovat přirozený metabolismus
  • Podporovat imunitu
  • Napomáhat hojení
  • Blokovat nežádoucí enzymatické projevy
  • Zabraňovat tvorbě toxických látek

Aktivní probiotika je možné dále dělit:

Imunomodulační probiotika (Probiotika podporující imunomodulační procesy)[editovat | editovat zdroj]

Probiotika schopná výrazněji podpořit imunomodulační metabolické procesy organismů. Podléhají však prostředí uvnitř žaludku a střev a nejsou schopny trvale kolonizovat zažívací trakt.

Probiotika se schopností sebereplikace[editovat | editovat zdroj]

Probiotika částečně rezistentní nebo rezistentní, která odolávají vlivu prostředí uvnitř žaludku a střev a jsou schopny toto prostředí kolonizovat.

Imunomodulační probiotika se schopností replikace[editovat | editovat zdroj]

Probiotika schopná svým působením výrazněji podpořit imunomodulační metabolické procesy organismů. Kolonizují prostředí uvnitř žaludku a střev a v laboratorních podmínkách vykazují teoretickou schopnost doživotní replikace vlastních kmenů. Jejich význam je vyzdvihován především v otázce antibiotické rezistence a holistické medicíny, je také zkoumán jejich vliv na léčbu v případě onkologických onemocnění. Za nejvýznamnější součinná imunomodulační probiotika se schopností replikace lze považovat rody Lactobacillus, Bifidobacterium a bakterie Enterococcus faecium a Streptococcus thermophilus.

Vybrané probiotické potraviny[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.osel.cz/index.php?clanek=5953 - Probiotika střevní mikroflóru neovlivňují