Prebiotikum

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Prebiotikum je nestravitelná složka potravin, která podporuje růst nebo aktivitu střevní mikroflóry a zlepšuje tak zdravotní stav konzumenta.

Zpravidla se jedná o těžko stravitelné nebo nestravitelné oligosacharidy. Ty se v tlustém střevě stávají substrátem pro některé žádoucí bifidobakterie, které je prokvašují (hlavními odpadními produkty jsou kyselina máselná, propionová či octová). Je důležité vybrat takové oligosacharidy, které nezpůsobují výraznější nadýmání či ještě výraznější trávící problémy, což vyřazuje mnoho druhů oligosacharidů, zejména obsažených v luštěninách (např. rafinózu, stachyózu a další). V Japonsku se objevují prebiotické potraviny na bázi rafinózou mírně obohacených nealkoholických nápojů, ale jde o ojedinělou a místně specifickou záležitost.

Běžně používaná prebiotika[editovat | editovat zdroj]

Přirozená[editovat | editovat zdroj]

Prebiotické potraviny se obohacují oligosacharidy přirozenými a syntetizovanými. Za nejvýznamnější přirozené prebiotikum je považován oligosacharid inulin (uvádí se nepřesně i jako polysacharid - vyskytuje jako směs různě dlouhých řetězců (oligometrů), tvořených 2-65 molekulami fruktózy, z nichž občas některá je nahrazena molekulou glukózy). Velký podíl inulinu se nachází v kořenu čekanky, hlízách topinambury, hlízách jakonu, česneku, póru a v cibuli. Především čekanka a topinambur slouží jako surovina k přípravě sirupu bohatého na inulin, který se přidává do některých mléčných výrobků (zejména jogurtů), nealkoholických nápojů, marmelád aj.

Syntetická[editovat | editovat zdroj]

Syntetické prebiotické oligosacharidy a jejich deriváty se připravují oligomerací sacharózy nebo laktózy, či chemickou úpravou inulinu či škrobu. Jsou tedy velice podobné přirozeným, od kterých se liší ani ne tak strukturou, jako spíše způsobem vzniku. Jedná se např. o laktulózu (oligosacharid na bázi laktózy a fruktózy) a oligosacharidy na bázi laktózy a galaktózy, případně o látky chemicky odlišné od běžných sacharidů, jako jsou alkoholické cukry, např. maltiol a laktiol, resp. palatinol (směs obou předchozích látek).

Doporučovaný denní příjem prebiotik je 0,3 g na kg hmotnosti u mužů a 0,4 g/kg u žen.

Pozitivní účinky prebiotik[editovat | editovat zdroj]

  • příznivý vliv na mikroflóru tlustého střeva
  • snížení energetického příjmu z potraviny
  • zvětšení objemu stolice a potlačení zácpy

Spekuluje se i o dalších pozitivních účincích:

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Pavel Kalač:Funkční potraviny - kroky ke zdraví (2003), ISBN 80-7322-029-6