Portál:Kolonialismus/Vybraný článek/6

Území jež byla během historie v menším či větším vlivu Britského impéria

Britské impérium bylo rozsáhlé území vlastněné Velkou Británií rozkládající se po první světové válce na téměř čtvrtině zemského povrchu. První britskou objevnou výpravu vedl John Cabot, který se podobně jako Kryštof Kolumbus domníval, že objeví cestu do Indie. Přesto se Angličané do většího kolonizačního úsilí nepouštěli, Ameriku a její pobřeží ovládali téměř po celé 16. století z větší části Španělé. Anglické lodě v této době spíše sloužily jako pro pirátské aktivity, přepadávající španělské lodě vezoucí zlato a další suroviny z Ameriky do Španělska. Britové tedy začali budovat svoji americkou koloniální říši až v 17. století po porážce španělské Armady. Nejdůležitější americkou kolonií ale bylo v této době karibské souostroví zejména díky plantážím s cukrovou třtinou. Kvůli pěstování sem bylo dováženo značné množství otroků a otroci se v krátké době stali v anglických koloniích běžným jevem. Naproti tomu kolonie v Americe sloužily původně jako osady dodávající karibským oblastem nezbytné suroviny a byly spíše útočištěm lidí prchajících před náboženskou perzekucí. Kvalitní zemědělské podmínky sem ale lákaly stále více kolonistů. Po vítězných bojích s Nizozemci v polovině 17. století si Velká Británie pojistila územní celistvost kolonií v severní Americe, přesto zde ale byli i jiní konkurenti - Francouzi. Angličané (od roku 1707 Britové) s nimi soupeřili nejen v Americe, ale i v Indii, a to až do sedmileté války, během které získala britská vojska nad francouzskými převahu a značnou část původně francouzských kolonií získali Britové pod svou kontrolu. Na zaplacení válečných výdajů byly americkým osadám zvýšeny daně a bylo zavedeno též velmi nepopulární kolkovné. Tyto zákroky tak spolu s nedostatkem vlivu na dění v Britském impériu způsobily povstání třinácti amerických osad a vypuknutí války za nezávislost, která posléze vyústila ve vyhlášení Spojených států amerických a narušení integrity severoamerické části Britského impéria. Po ztrátě části severní Ameriky (Kanada zůstala vůči Britům loajální) Britové stočili svoji pozornost na nový kontinent - Austrálii, která se z původně vězeňské kolonie stala společně s Novým Zélandem další prosperující částí impéria. Tato dvě území se spolu s Kanadou a poté také s Jihoafrickou unií stala takzvanými Dominii, tedy koloniemi s bělošskou populací, které získaly v rámci impéria autonomní postavení. V 19. století posilovali Britové dále svůj vliv na většině kontinentů a po první světové válce náležela pod vládu Britského impéria zhruba čtvrtina zemského povrchu. Tato říše však byla v meziválečném období již za zenitem. Sílící nacionalismus postupně podkopával britskou autoritu, což se projevilo po porážkách s Japonskem za druhé světové války. Již několik let po válce začaly země náležející pod britskou správu postupně vyhlašovat nezávislost. Přestože některé ze zemí zůstaly členy commonwealthu, Británie ztratila značný vliv a moc v celosvětovém měřítku. Dnes Velké Británii patří již jen zlomek původního impéria, který se nyní nazývá zámořské území Spojeného království.