Polomené hory

Polomené hory
	Vlhošť a Dokeská pahorkatina z Ronova
Nejvyšší bod	614 m n. m. (Vlhošť)
Rozloha	410,29 km²
Nadřazená jednotka	Dokeská pahorkatina
Sousední; jednotky	Bezdězská vrchovina ; Jestřebská kotlina ; Úštěcká pahorkatina ; České středohoří ; Dolnooharská tabule ; Jizerská tabule
Podřazené; jednotky	Kokořínská vrchovina ; Housecká vrchovina ; Dubská pahorkatina ; Vlhošťská vrchovina ; Brocenská pahorkatina
Světadíl	Evropa
Stát	Česko
Povodí	Labe
Souřadnice	50°31′28″ s. š., 14°31′36″ v. d.
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Polomené hory jsou geomorfologický okrsek (410,29 km²^[2]) jihozápadní části Ralské pahorkatiny. Území je součástí okresů Česká Lípa, Mělník a Litoměřice. Většina území okrsku je součástí Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj . Název Polomené hory zavedl geolog Čeněk Zahálka v roce 1895, sám čerpal z archivního zápisu z roku 1515.^[3] Dříve se pro toto území používal název Dubská pahorkatina či Dubské skály (podle města Dubá),^[4] místní Němci pak užívali jméno Dubské Švýcarsko (Daubaer Schweiz). Používá se také turistický název Kokořínsko.

Nadřazené jednotky

Českolipsko je zahrnováno do tří subprovincií České vysočiny: Česká tabule, Krkonošsko-jesenická subprovincie a Krušnohorská subprovincie. Součástí České tabule je Ralská pahorkatina (dle zavedeného členění Jaromíra Demka VIA–1), která má dva podcelky: Dokeská pahorkatina (VIA–1A) a Zákupská pahorkatina (VIA–1B). Tyto podcelky se dále dělí do okrsků. Dokeská pahorkatina jich má pět:

Polomené hory (VIA–1A–1)
Úštěcká pahorkatina (VIA–1A–2)
Jestřebská kotlina (VIA–1A–3)
Provodínská pahorkatina (VIA–1A–4)
Bezdězská vrchovina (VIA–1A–5)^[2]

Polomené hory se člení na pět podokrsků:

Kokořínská vrchovina – leží v jižní části Polomených hor, je největší z podokrsků; jejím nejvyšším vrcholem je Nedvězí u stejnojmenné vsi.
Housecká vrchovina – tvoří východní část území, jméno jí dal zámek Houska; nejvyšším kopcem býval Maršovický vrch, po snížení jeho vrcholu kamenolomem je to Vrátenská hora; i další kopce jsou poměrně vysoké, např. Berkovský vrch, Velký beškovský vrch, Šedina.
Dubská pahorkatina – leží v severovýchodní části, je to mírně členitá pahorkatina ležící mezi Dubou, Holany a Jestřebím.
Vlhošťská vrchovina – je v severní části území, dominuje jí Vlhošť, který je zároveň nejvyšším kopcem celé Dokeské pahorkatiny; ostatní vrcholy tvořené pískovcem jsou značně menší, ale významné, např. Malý Vlhošť, Husa, Kostelec, Číř, Čap.
Brocenská pahorkatina – tvoří hraniční pás na západě území; jasně nejvyšší bod tvoří v nejsevernějším výběžku Polomených hor vrch Ronov, známý díky zřícenině hradu na vrcholu.^[1]

↑ ^a ^b BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
↑ ^a ^b Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Polomené hory, s. 356.
↑ NOVOTNÁ, Mgr Daniela. Kokořínsko. Praha: Olympia, 2004. ISBN 80-7033-843-1. Kapitola Místopisná část, s. 46.
↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Máchův kraj. Praha: Olympia, 1985. Kapitola Horopisné členění, s. 10.