Pokřovníkovití

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Pokřovníkovití

Pokřovník alpínský (Xenicus gilviventris)
Pokřovník alpínský (Xenicus gilviventris)
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: pěvci (Passeriformes)
Čeleď: pokřovníkovití (Acanthisittidae)
Rody
  • Acanthisitta
  • Xenicus

Pokřovníkovití (Acanthisittidae) je malá čeleď velmi primitivních pěvců, žijící pouze na Novém Zélandu. V současné době přežívají pouhé dva druhy, ostatní vyhynuly.[1]

Fylogeneze a taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Pokřovníkovití jsou sesterskou skupinou všech ostatních pěvců, k oddělení jejich vývojové linie došlo ještě před rozdělením pěvců na křikavé a zpěvné.[1]

Přehled druhů[editovat | editovat zdroj]

  • Acanthisitta chloris, pokřovník zelený – stále je rozšířen na velké ploše a přestože populace klesá, není pokles natolik výrazný, aby vedl k zařazení druhu mezi zranitelné.[2]
  • Xenicus longipes, pokřovník stromový – vyhynul v roce 1972.[3] Byl endemickým druhem tří hlavních ostrovů Nového Zélandu, ssp. variabilis (Stewartův ostrov) byla naposledy zaznamenána v roce 1965, ssp. stokesi (Severní ostrov) v roce 1949 a ssp. longipes (Jižní ostrov) v roce 1972. Na pevnině šlo o druh hustých horských lesů, na příbřežních ostrovech obýval pobřežní lesy a křoviny. Příčinou vyhynutí byli zřejmě introdukovaní predátoři, protože tento druh hnízdí na zemi, což jej činilo zranitelným.[4]
  • Xenicus (=Traversia) lyalli, pokřovník ostrovní – vyhynul v roce 1894.[3] Z moderní doby je znám jen jeho výskyt ze Stephenova ostrova, i když jeho fosilní nálezy jsou běžné na obou hlavních ostrovech Nového Zélandu. Budování majáku na Stephenově ostrově v roce 1894 vedlo k likvidaci většiny lesní plochy na ostrově, což ve spojení s predací (kočka správce majáku!) vedlo k vyhubení druhu.[5]
  • Xenicus gilviventris, pokřovník alpínský – v současné době hodnocený jako zranitelný druh. Existuje jen malá roztříštěná populace, která nadále klesá vlivem predace hnízd, umístěných na zemi (hlavními predátory jsou introdukovaná myš domácí a lasice hranostaj). Endemit Nového Zélandu; před evropskou kolonizací žil i na Severním ostrově, v současné době je jeho výskyt omezen na několik míst Jižního ostrova. V posledních dvaceti letech vymizel ze 20% lokalit. Současná populace je odhadována na méně než 10 000 jedinců.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Aves - A Taxonomy in Flux 2.5
  2. BirdLife International 2008. Acanthisitta chloris. In: IUCN 2010. IUCN Red List of Threatened Species. Version 2010.4. <www.iucnredlist.org>. Downloaded on 08 February 2011.
  3. a b HUDEC K., ČAPEK M., HANÁK F., KLIMEŠ J., PAVÍZA R., 2003: Soustava a české názvosloví ptáků světa. Muzeum Komenského v Přerově, Přerov. Str. 159.
  4. BirdLife International 2008. Xenicus longipes. In: IUCN 2010. IUCN Red List of Threatened Species. Version 2010.4. <www.iucnredlist.org>. Downloaded on 08 February 2011.
  5. BirdLife International 2008. Traversia lyalli. In: IUCN 2010. IUCN Red List of Threatened Species. Version 2010.4. <www.iucnredlist.org>. Downloaded on 08 February 2011.
  6. BirdLife International 2008. Xenicus gilviventris. In: IUCN 2010. IUCN Red List of Threatened Species. Version 2010.4. <www.iucnredlist.org>. Downloaded on 08 February 2011.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]