Podkrušnohorské technické muzeum

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Podkrušnohorské technické muzeum
Památkově chráněná těžní věž
Památkově chráněná těžní věž
Údaje o muzeu
StátČeskoČesko Česko
MěstoLitvínov
AdresaMost-Kopisty, bývalý důl Julius III
Založeno2003
Zaměřenítechnické
Původní účel budovytěžba uhlí
Kód památky51076/5-5909 (PkMISSezObrWD)
Zeměpisné souřadnice
Map
Webové stránky
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Podkrušnohorské technické muzeum o. p. s. je muzeum, které se zaměřuje na historii dobývání a zpracování hnědého uhlí v centrální části severočeské hnědouhelné pánve. Sídlí v areálu bývalého hlubinného hnědouhelného dolu Julius III v  katastrálním území Růžodol (kdysi součásti obce Kopisty, dnes příslušnému k městu Litvínovu) v okrese Most. Areál zabírající téměř 5 ha, se nachází mezi silnicí I/27Mostu do Litvínova a prostorem, kde vzniká jezero Most.

Muzeum vzniklo v roce 2003, aby zachránilo a uchovalo průmyslové a technické památky zejména z oborů hlubinného a povrchového dobývání, úpravy a užití uhlí i obnovy krajiny narušené důlní činností.

Vedle toho zamýšlí věnovat pozornost i dalším průmyslovým odvětvím, které v severozápadních Čechách hrály v minulosti významnou úlohu, jako je chemický, energetický, sklářský a textilní průmysl, výroba dřevěných hraček nebo i lesnictví a zemědělství.

Jednotlivé expozice se proto připravují nejen ve spolupráci s Oblastním muzeem v Mostě, ale i ve spolupráci s jednotlivými firmami, především ČEZ a. s., Českou rafinérskou a. s. a Chemopetrolem a. s.

Muzeum bylo situováno do prostoru bývalého hlubinného dolu Julius III především s ohledem na využití prostředí skutečného dolu a zachování možností fárání (ovšem simulovaného). Ukázková hlubinná štola se nenachází v podzemí, ale byla vytvořena uměle v jedné z budov. Otevřena pro veřejnost byla v roce 2007.

Důl Julius III byl otevřen za Rakouska-Uherska a těžba v něm probíhala nepřetržitě téměř 120 let. Jeho uzavření v první polovině 90. let 20. století nesouviselo s útlumem těžby. Důl byl vyuhlen a přestal sloužit svému účelu.

Parní těžní stroj

Část dolu byla prohlášena za kulturní památku, neboť tvoří ucelený soubor industriální architektury a technického zařízení, dokládající úroveň dolování hnědého uhlí v 80. letech 19. století. Jedná se o těchto sedm technických památek:

  • jámová budova s těžní věží vtažné jámy a oběhem vozů,
  • strojovna těžní jámy,
  • původní kotelna;
  • jámová budova s těžní věží vodní jámy a strojovnou, kde se nacházejí tzv. Thomasovy výtahy;
  • torzo komína,
  • dva přízemní obytné domky dělnické kolonie,
  • parní těžní stroj z roku 1890.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]