Patris corde
| Patris corde česky Srdcem otce apoštolský list papeže Františka | |
|---|---|
 | |
| Datum | 8. prosince 2020 |
| Téma | 150. výročí prohlášení sv. Josefa za patrona církve |
| Text | |
| latinsky | |
| anglicky | |
Patris corde (česky Srdcem otce) je apoštolský list papeže Františka, datovaný a zveřejněný 8. prosince 2020 u příležitosti 150. výročí prohlášení svatého Josefa za patrona všeobecné církve.
Obsah[editovat | editovat zdroj]
V apoštolském listě papež mimo jiné odkazuje na knihu polského spisovatele Jana Dobraczyńského Stín Otce. Na konci dokumentu je zvláštní modlitba ke svatému Josefovi. V poznámkách pod čarou František také prozrazuje modlitbu, kterou se denně modlí již 40 let a která pochází z francouzské zbožné brožury z 19. století.
Po úvodních slovech papež představuje otcovství svatého Josefa různými způsoby, z nichž každý má důsledky pro život křesťana.[1]
- Milovaný otec. Vzhledem k roli, kterou Josef sehrál v dějinách spásy, byl vždy milován křesťanským lidem. Papež poukazuje na některá znamení této lásky: jeho vzývání každé úterý a zvláště v březnu, oddanost a důvěra svaté Terezie od Ježíše v jeho přímluvu a prosba o pomoc prostřednictvím slov z knihy Genesis: Ite ad Ioseph,[2] když lid žádal faraona o chléb.
- Otec něhy. Něha, s níž Josef pečoval o Ježíše, dává papeži příležitost poukázat na něhu, s níž Bůh ve svém milosrdenství pohlíží na naše slabosti, zejména ve svátosti smíření. List zdůrazňuje, že „Josef nás učí, že mít víru v Boha zahrnuje víru, že může jednat i skrze naše obavy, naše křehkosti a slabosti“.
- Otec poslušnosti. Josef díky postupným snům ví, co od něj Bůh v každém okamžiku očekává, jeho reakce je pohotová a rozhodná, navzdory obtížím, které s sebou poslušnost může nést; tak se později „ve skrytém životě v Nazaretě pod Josefovým vedením Ježíš naučil plnit Otcovu vůli“. Papež František připomíná slovy Jana Pavla II. že Josef spolupracuje v plnosti času na velkém tajemství vykoupení a je skutečným služebníkem spásy.[3]
- Otec přijetí. Josef přijal Marii, aniž by kladl předběžné podmínky; přijal události, aniž by požadoval vysvětlení. „Josef odkládá své uvažování, aby ustoupil tomu, co se děje, a jakkoli se mu to může zdát záhadné, vítá to, přebírá odpovědnost a smiřuje se s vlastními dějinami:“ příklad realismu, který neznamená pasivitu, ale statečnost.
- Otec tvůrčí odvahy. Další postoj, který Josef v dopise komentuje, souvisí s předchozím: přijetí vlastní historie. „Je třeba přidat další důležitou vlastnost: tvůrčí odvahu“; právě skrze Josefa, skrze jeho tvůrčí odvahu, Bůh jednal tváří v tvář Herodovu zločinu; nepotřebuje vykonat zázrak, protože Josef „byl tím pravým zázrakem, kterým zachránil Dítě a jeho matku“.
- Pracující otec. Od encykliky Rerum novarum Lva XIII. je zdůrazňován vztah k práci, který charakterizuje Josefa Nazaretského: „Ježíš se od něj naučil hodnotě, důstojnosti a radosti z toho, že jí chléb, který je plodem jeho vlastní práce.“ Práce je zdůrazněna jako ctnost vlastní Božímu plánu spásy, z níž vyplývá oddanost a služba společnosti, práce je obživou každého dne a Josef (jako tesař) je jasným příkladem toho, že práce dává důstojnost.
- Otec ve stínu. Papež vychází z knihy Jana Dobraczynského Stín Otce,[4] v níž je život svatého Josefa představen jako stín nebeského Otce na zemi, který se stará o Ježíše od jeho narození. Svatý Josef je představen jako vzor veškerého otcovství, což je úkol, který přísluší každému, neboť „kdykoli někdo přebírá odpovědnost za život druhého, v jistém smyslu vykonává otcovství“ a „Josefovo štěstí nespočívá v logice sebeobětování, ale v darování sebe sama. Nikdy u něj není vnímána frustrace, ale důvěra. Jeho vytrvalé mlčení neuvažuje o stížnostech, ale o konkrétních gestech důvěry“.
V návaznosti na tyto úvahy František poznamenává, že
Cílem tohoto apoštolského listu je růst v lásce k tomuto velkému světci, aby nás vedl k prosbě o jeho přímluvu a napodobování jeho ctností i předsevzetí. Specifickým posláním svatých totiž není pouze udělovat zázraky a milosti, ale také se za nás přimlouvat u Boha, jako to dělali Abraham[5] a Mojžíš,[6] jako to dělá Ježíš, „jediný prostředník“ 1Tim 2, 5 (Kral, ČEP), který je naším „zastáncem“ u Boha Otce – 1J 2, 1 (Kral, ČEP), „neboť on žije navěky, aby se za nás přimlouval“ – Žid 7, 25 (Kral, ČEP); srov. Řím 8, 34 (Kral, ČEP).
Papež svůj apoštolský list uzavírá následující modlitbou:
- Buď zdráv, strážce Vykupitele
- a choti Panny Marie.
- Tobě Bůh svěřil svého Syna,
- v tebe Maria vložila svou důvěru,
- u tebe byl Kristus ukován jako člověk.
- Buď zdráv, strážce Vykupitele
- Ó požehnaný Josefe
- ukaž se i nám jako otec
- a veď nás po cestě života.
- Dej nám milost, milosrdenství a odvahu,
- a chraň nás před vším zlým. Amen.
- Ó požehnaný Josefe
Rok svatého Josefa[editovat | editovat zdroj]
- Hlavní článek: Rok svatého Josefa
Zveřejnění apoštolského listu doprovází dekret o udělení mimořádných plnomocných odpustků v katolické církvi pro Rok svatého Josefa, který papež vyhlásil u příležitosti 150. výročí prohlášení svatého Josefa za patrona všeobecné církve,[7] a to v období od 8. prosince 2020 do 8. prosince 2021.[8] Apoštolská penitenciárie udělila tento odpustek za obvyklých podmínek „věřícím, kteří se v duchu odpoutají od všech hříchů a zúčastní se Roku svatého Josefa za okolností a způsoby, které určí tato Apoštolská penitenciárie“.[9]
V této souvislosti je třeba splnit ještě jeden úkon, tj:
- rozjímání nad modlitbou Otče náš po dobu alespoň 30 minut,
- účastnit se „rekolekcí nebo celodenního rozjímání o osobě Mariina Ženicha“,[8]
- vykonání skutku milosrdenství pro duši nebo tělo,
- modlitba růžence v rodině nebo mezi snoubenci,
- svěřit „svou činnost denně do péče svatého Josefa“ nebo vzývat „řemeslníka z Nazareta v přímluvných modlitbách za ty, kdo hledají práci, aby našli zaměstnání a aby práce všech byla důstojnější“,[9]
- odříkávání „litanií ke svatému Josefovi (v latinské tradici) nebo akathistu ke svatému Josefovi, a to v celém rozsahu nebo alespoň v příslušné části (v byzantské tradici), nebo jakékoli jiné modlitby ke svatému Josefovi, která je v různých liturgických tradicích přidělena jako vlastní, na úmysly církve pronásledované zevnitř i zvenčí a za úlevu všem křesťanům, kteří trpí pronásledováním jakéhokoli druhu“,[9]
- odříkávání „jakékoli oficiálně schválené modlitby nebo úkonu zbožnosti ke cti svatého Josefa, např. ,Tobě, svatý Josefeʻ, zejména 19. března a 1. května, na svátek Svaté rodiny Ježíše, Marie a Josefa, na neděli svatého Josefa (v byzantské tradici), 19. dne v měsíci a každou středu, která je v latinské tradici dnem zasvěceným památce tohoto světce“.[9]
Kromě toho byl vzhledem k epidemické situaci dar plnomocných odpustků rozšířen „zvláštním způsobem na staré, nemocné, umírající a všechny ty, kteří z ospravedlnitelných důvodů nemohou opustit své domovy a kteří se v duchu odpoutávají od všech hříchů a s úmyslem naplnit obvyklé podmínky, kdykoli je to možné, odříkají doma nebo kdekoli, kde je zdržuje překážka, úkon zbožnosti ke cti svatého Josefa, utěšitele nemocných a patrona dobré smrti, a s důvěrou obětují Bohu bolesti a nepříjemnosti svého života“.[9]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Patris corde na italské Wikipedii, Patris corde na polské Wikipedii a Patris corde na španělské Wikipedii.
- ↑ Carta apostólica Patris corde con motivo del 150 aniversario de la declaraciçon de San José como Patrono de la Iglesia universal [online]. vatican.va, 2020-12-08 [cit. 2023-07-26]. Dostupné online. (španělština)
- ↑ Gn 41, 55 (Kral, ČEP)
- ↑ JAN PAVEL II. Apoštolská exhortace Redemptoris custos [online]. vatican.va, 1989-08-15 [cit. 2023-07-26]. Dostupné online. (angličtina)
- ↑ JAN, Dobraczynski. Cien Ojca. Varšava: [s.n.], 1977. (polština); La sombra del padre. 2016. vyd. Madrid: Ediciones Palabra Dostupné online. ISBN 8490614806. (španělština)
- ↑ Gn 18, 23–32 (Kral, ČEP)
- ↑ Srov. Ex 17, 8–13 (Kral, ČEP); Ex 32, 30–35 (Kral, ČEP)
- ↑ PIACENZA, Mauro. Decree. The gift of special Indulgences is granted on the occasion of the Year of Saint Joseph, announced by Pope Francis to celebrate the 150th anniversary of the proclamation of Saint Joseph as Patron of the universal Church [online]. vatican.va, 2020-12-08 [cit. 2023-07-26]. Dostupné online. (angličtina)
- ↑ a b Penitencjaria Apostolska ogłosiła odpusty związane z Rokiem św. Józefa [online]. Konferencja Episkopatu Polski, 2020-12-08, rev. 2021-02-01 [cit. 2023-07-24]. Dostupné online. (polština)
- ↑ a b c d e Dekret Penitencjarnii Apostolskiej, Prot. n. 866/20/I, za: KEP B., Penitencjaria Apostolska ogłosiła odpusty związane z Rokiem św. Józefa [online]. Konferencja Episkopatu Polski, 2020-12-08, rev. 2021-02-01 [cit. 2023-07-24]. Dostupné online. (polština)
