Pírníkovití
Ptenidium pusillum
|
||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
| Podčeledi | ||||||||||||||||
|
Pírníkovití (Ptiliidae) je čeleď maličkých brouků s celosvětovým rozšířením. Tato čeleď obsahuje nejmenšího ze všech brouků světa (délka 0.5 mm), přičemž největší člen této čeledi nedosahuje délky 2 mm. Pírníci se jim říká pro vzhled jejich zadních noh, které jsou jakoby opeřené. Ve sbírkách čeká na zevrubné popsání asi 630 druhů v cca 85 rodech, přičemž celkový počet druhů je určitě mnohem vyšší, než je uváděno.
Dospělci a larvy jsou obvykle nalézáni ve hnijícím materiále organického původu v různorodém prostředí. Vajíčka jsou velmi dlouhá ve srovnání s velikostí samice (dosahují polovinu délky imaga - dospělého jedince) a samice je kladou po jednom v časových odstupech, jak se jednotlivá vajíčka vyvíjejí. U některých druhů se objevuje jev nazývaný partenogeneze, což je vývoj vajíčka bez přispění partnera druhého pohlaví.
Fosílie pírníků byly zaznamenány v epochách Oligocén a Holocén.
Obsah |
Taxonomie [editovat]
V Evropě jsou pírníci zastoupeni ve 3 podčeledích, 21 rodech a více než 130 druzích.
Následující seznam je přehledem evropských rodů a některých vybraných druhů.
Podčeleď Acrotrichinae [editovat]
- Acrotrichis
- Baeocrara
- Baeocrara variolosa (Mulsant & Rey, 1873)
- Nephanes
- Smicrus
Podčeleď Nanosellinae [editovat]
- Baranowskiella
Podčeleď Ptiliinae [editovat]
- Actidium
- Actinopteryx
- Astatopteryx
- Bambara
- Euryptilium
- Micridium
- Microptilium
- Millidium
- Nossidium
- Nossidium pilosellum (Marsham, 1802)
- Oligella
- Oligella foveolata (Allibert, 1844)
- Ptenidium
- Pteryx
- Ptiliola
- Ptiliolum
- Ptilium
- Ptinella
Literatura [editovat]
- Jiři Zahradnik, Irmgard Jung, Dieter Jung et. al.: Käfer Mittel- und Nordwesteuropas, Parey Berlin 1985, ISBN 3-490-27118-1
Odkazy [editovat]
Zdroje [editovat]
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ptiliidae na anglické Wikipedii.