Osvračín (zámek)
| Zámek Osvračín | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní, novogotický |
| Architekt | František Maxmilián Kaňka |
| Výstavba | konec 18. století |
| Přestavba | 20. století |
| Stavebník | Kočovští z Kočova |
| Další majitelé | Černínové z Chudenic |
| Současný majitel | obec |
| Poloha | |
| Adresa | čp. 1, Osvračín,  Česko |
| Souřadnice | 49°30′45,72″ s. š., 13°2′46,32″ v. d. |
  Osvračín | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 12422/4-4820 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Osvračín je zámek pocházející z 18. století. Nachází se ve středu vesnice Osvračín v okrese Domažlice. Patří obci, která jej využívá ke kulturním účelům a jako sídlo obecního úřadu. Od roku 1993 je chráněn jako kulturní památka ČR.[1] Tvoří jej dvoukřídlá jednopatrová budova.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Starý osvračínský hrad byl na konci patnáctého století pustý a patřil ke švihovskému panství. V roce 1504 Osvračín zdědila Bohunka z Lomnice, vdova po Půtovi z Rýzmberka, a po ní ho převzal syn Jindřich z Rýzmberka, který ho prodal Janu Vidršpergárovi z Vidršperka. Roku 1544 panství patřilo Markétě Kočovské z Křimic a po ní se připomínají v roce 1570 Ofka a o devět let později Anna Kočovská. Někdy v té době si Kočovští ve vsi postavili novou tvrz. V letech 1585–1619 patřila Jiřímu z Kočova, po kterém ji zdědila Anna Černínová, rozená z Kočova, a její čtyři synové. Osvračín připadl Humprechtu Černínovi, zatímco Jan Černín dostal tvrz ve Lštění. Humprecht brzy zemřel, a statek měl připadnout Drslavu Černínovi, který neměl dostatek prostředků, aby ostatní vyplatil. Statku se nakonec v roce 1625 ujal Jiří Černín, který zemřel roku 1669. Majetek po ně převzal strýc Jiří Václav († 1687), který statek odkázal v rozporu s vůlí zemřelého Jiřího Černína svým dětem. Poslední vůli proto napadl nejstarší syn Jiřího Černína Vilém Václav Černín. Spor roku 1688 vyhrál a o šest let později statky prodal hraběti Heřmanu Jakubu Černínovi.[2]
František Josef Černín nechal tvrz přestavět na barokní zámek podle projektu architekta Františka Maxmiliána Kaňky.[3] V roce 1734 statek koupil rytíř Jan Josef Hildprant z Ottenhausenu a na krátkou dobu připojil Osvračín ke kanickému panství. Od roku 1761 však byl znovu samostatným statkem a Hildprantovým potomkům patřil až do roku 1800. Je možné, že staviteli barokního zámku nebyli Černínové, ale právě Hildprantové. V letech 1800–1841 se v držení zámku vystřídalo šest majitelů, ale nakonec ho získal sklářský podnikatel Ondřej Ziegler, který ho přestavěl v novogotickém slohu.[4]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Zadní trakt -
Balkon nad hlavním vstupem -
Vchod do obecního úřadu
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-11-28]. Identifikátor záznamu 119672 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Klatovsko. Svazek IX. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 268 s. Kapitola Osvračín hrad a tvrz, s. 120–122.
- ↑ Zámek [online]. Národní památkový ústav [cit. 2017-03-08]. Dostupné online.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Osvračín – zámek, s. 249.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Klatovsko. Svazek IX. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 268 s. Kapitola Osvračín hrad a tvrz, s. 120–122.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Osvračín na Wikimedia Commons
