Olga Dokoupilová
| Olga Dokoupilová | |
|---|---|
| Rodné jméno | Olga Dokoupilová |
| Narození | 6. ledna 1882 Luká  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 1975 (ve věku 92–93 let) |
| Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Brně |
| Povolání | pedagožka |
| Rodiče | František Dokoupil, Anastázia Dokoupilová-Izáková |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Olga Dokoupilová (6. ledna 1882 Luká-Javoříčko[1] – ?) byla moravská pedagožka a sociální pracovnice.[2]
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Narodila se v rodině Františka Dokoupila, rolníka v Javoříčku, a Anastázie Dokoupilové-Izákové z Měrotína. Měla šest starších sourozenců: MUDr. Franze Dokoupila, Ludmillu Dokoupilovou, Bohumilu Dokoupilovou, Kristinu Dokoupilovou, Jána Dokoupila a Annu Hanosovou-Dokoupilovou.
Prošla postupně obecnou školou v Javoříčku, měšťanskou školou v klášteře sv. Voršily v Olomouci a dívčím pedagogiem v Chrudimi, kde maturovala 17. srpna 1902. Roku 1904 získala vysvědčení pro školy obecné a 1906 pro školy měšťanské z předmětů skupiny přírodovědecké a matematiky. Jako učitelka následně působila v Hovězí, v Novém Hrozenkově a později též ve Vsetíně jako zatímní učitelka 2. třídy. 30. srpna 1907 se stala odbornou učitelkou v Bzenci[3] a roku 1910 v Žabovřeskách,[4] kde se později stala také ředitelkou měšťanské školy.
27. července 1920 vystoupila z římskokatolické církve.
Účastnila se aktivně též spolkového života a byla členkou Jednoty učitelek moravských, již v letech 1932–1934 vedla jako starostka,[5] Klubu přírodovědeckého v Brně (revizorka účtů), Moravské musejní společnosti ad. Psala odborné články v tématům feminismu, abstinence, školství a výchovy. Její práce vycházely např. v Ženské revui, Věstníku učitelském, Časopisu Československé obce učitelské, Listu Říšského svazu československých učitelek či Pokrokovém obzoru.
V Brně bydlela na adrese Svatopluka Čecha 42.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2020-10-23]. Dostupné online.
- ↑ a b Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 73.
- ↑ starý Bzenec » Kronika chlapeckých škol 1905 – 1910 [online]. [cit. 2020-10-23]. Dostupné online.
- ↑ Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. Brněnské noviny, 5. 9. 1910 [cit. 2020-10-23]. Dostupné online.
- ↑ Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. Národní učitel věstník Jednoty učitelstva národních škol, 20. 2. 1941 [cit. 2020-10-23]. Dostupné online.