Oleandra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxOleandra
alternativní popis obrázku chybí
Oleandra distenta s fertilními a sterilními listy
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkapraďorosty (Monilophyta)
Třídakapradiny (Polypodiopsida)
Řádosladičotvaré (Polypodiales)
ČeleďOleandraceae
RodOleandra
Cav., 1799
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Oleandra wallichii na ilustraci z roku 1840

Oleandra je rod kapradin a jediný rod čeledi Oleandraceae. Jsou to kapradiny s plazivým nebo přímým stonkem a jednoduchými, celokrajnými, protáhlými listy. Rod zahrnuje asi 15 až 40 druhů a je rozšířen v tropech celého světa s nehojnými přesahy do subtropických oblastí. Některé druhy jsou využívány v domorodé medicíně.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Kapradiny rodu Oleandra rostou na zemi, skalách nebo jako epifyty na stromech. Oddenek může být plazivý, šplhavý nebo přímý, někdy se vzpřímenými, keřovitými větvemi. Bývá pokrytý tmavě hnědými, tlustými a často dlouze brvitými šupinami. Listy jsou jednoduché, řapíkaté až téměř přisedlé a vyrůstají na knoflíkovitých nebo až několik cm dlouhých fylopodiích, vyrůstajících oddáleně nebo shloučeně po všech stranách stonku, případně u plazivých druhů pouze na jeho horní straně. U některých druhů jsou listy nahloučené do pseudopřeslenů. Místo nasedání řapíku na fylopodium je často viditelně ztlustlé. Čepele listů jsou podlouhle vejčité až úzce kopinaté, celistvé a celokrajné, bylinné, papírovité nebo kožovité, na okraji chrupavčité, na líci s plochým až vyhloubeným středním žebrem, na rubu pokryté vytrvalými nebo opadavými chlupy či neštítnatými šupinami. U dvou druhů jsou fertilní listy zaškrcované a výrazně odlišné od sterilních. Řapíky jsou přinejmenším při konci žlábkaté a často i křídlaté vlivem sbíhavé čepele. Žilnatina je tvořena hustými, souběžnými žilkami nasedajícími ve víceméně pravém úhlu na hlavní žebro listu. Žilky jsou vidličnatě větvené, někdy se i nepravidelně spojující, a končí ve ztlustlých hydatodách při okraji listu. Výtrusné kupky jsou okrouhlé, jednotlivé při volných žilkách, často se slévající v nepravidelnou linii souběžnou s žebrem listu. Kupky jsou kryté hnědočervenou, ledvinitou až téměř okrouhlou ostěrou. Sporangia jsou dlouze stopkatá, promísená chlupy. Spory jsou monoletní, eliptického tvaru, pokryté vystouplými křídlatými záhyby s hrubým až ježatým povrchem.[1][2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Počet druhů rozlišovaných v rámci rodu Oleandra se u různých autorů dosti liší a pohybuje se v rozpětí od 15[3][2] přes 25[4] až po 40[1][5] druhů. Rod je rozšířen v tropech celého světa, v některých oblastech (Himálaj, jižní Afrika) zasahuje i do subtropických oblastí. Areál v Asii sahá od Indického subkontinentu a jižní Číny přes jihovýchodní Asii po Tichomoří. Velký areál má zejména druh Oleandra musifolia, který je nepravidelně rozšířen od Indie po Čínu a jihovýchodní Asii a jako jediný zasahuje i do Austrálie. V kontinentální tropické Asii má rozsáhlý areál Oleandra wallichii. V tropické Americe se rod vyskytuje v oblasti od jižního Mexika a Karibiku po Bolívii a jihovýchodní Brazílii. Rozsáhlý areál mají druhy Oleandra articulata a Oleandra pilosa. V Africe je rod zastoupen méně, jen asi 3 druhy, z nichž větší areál má pouze druh Oleandra distenta, který se vyskytuje téměř v celé subsaharské Africe a zasahuje i na Madagaskar.

Kapradiny rodu Oleandra rostou nejčastěji v podrostu tropických lesů, kde mají často šplhavý vzrůst nebo rostou i jako epifyty na kmenech stromů. Druhy s keřovitým habitem vyhledávají otevřenější stanoviště, kde nezřídka tvoří rozsáhlé porosty. Některé druhy vystupují v tropických horách do dosti velkých nadmořských výšek.[1]

Původ názvu[editovat | editovat zdroj]

Rodový název Oleandra je odvozen od podobnosti některých druhů keřovitého vzrůstu s oleandrem.[6]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Sesterskou skupinou čeledi Oleandraceae je klad zahrnující čeledi Polypodiaceae a Davalliaceae. Mezi další příbuzné čeledi náleží Tectariaceae, Lomariopsidaceae, Nephrolepidaceae a Dryopteridaceae.[5][3] V minulosti byly do čeledi vřazovány i rody Arthropteris (asi 16 druhů v tropech Starého světa, dnes součást čeledi Tectariaceae) a Psammiosorus (1 druh, dnes součást rodu Arthropteris), v takovém pojetí však tato čeleď není monofyletická.[5] V systému kapraďorostů, který byl publikován v roce 2011 (M.J.M. Christenhusz et al.), jsou všechny uvedené čeledi včetně rodu Oleandra součástí velmi široce pojaté čeledi Polypodiaceae.[7]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Kapradiny rodu Oleandra se v kultuře téměř nepěstují, výjimečně se s nimi lze setkat ve sbírkách některých botanických zahrad.[8] Některé druhy mají víceméně okrajový význam v domorodé medicíně. Odvar z řapíků jihoamerického druhu Oleandra pilosa je používán jako emenagogum. Asijská Oleandra pistillaris je používána také proti střevním parazitům a na hadí uštknutí, oddenek asijské Oleandra wallichii jako tonikum a omlazovací prostředek, pasta z oddenku tohoto druhu se aplikuje na čelo při bolestech hlavy.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c KUBITZKI, K. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 1. Berlin: Springer, 1990. ISBN 978-3-642-08080-7. (anglicky) 
  2. a b XIANCHUN, Zhang; HOVENKAMP, Peter H. Flora of China: Oleandraceae [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b SCHUETTPELZ, Eric et al. A community-derived classification for extant lycophytes and ferns. Jornal of Systematics and Evolution. Nov.P 2016, čís. 54(6). 
  4. Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c SMITH, Alan R. et al. A classification for extant ferns. Taxon. Aug. 2006, čís. 55(3). 
  6. a b QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky) 
  7. CHRISTENHUSZ, Maarten J.M. et al. A linear sequence of extant families and genera of lycophytes and ferns. Phytotaxa. Feb. 2011, čís. 19. ISSN 1179-3163. 
  8. Florius - katalog botanických zahrad [online]. [cit. 2020-11-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-15. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]