Přeskočit na obsah

Ohlas písní českých

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ohlas písní českých
AutorFrantišek Ladislav Čelakovský
Původní názevOhlas pjsnj českých a Ohlas písní českých
Jazykčeština
Datum vydání1840
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sbírku básní Ohlas písní českých vydal František Ladislav Čelakovský poprvé v roce 1839. Je možné ji zařadit do tzv. „ohlasové poezie“, která čerpá náměty z romantického obdivu k folklórní tvorbě – v tomto případě k české folklórní tvorbě. Sám autor v předmluvě k této sbírce ji srovnává se svoji dříve vydanou sbírkou „Ohlas písní ruských“ a vysvětluje rozdíl mezi duchem ruské a české básnické tvorby. Ruská básnická tvorba je připodobňována k ruské přírodě plné rozlehlých prostranství, zatímco česká básnická tvorba připomíná plochou skromnější a vyrovnanější českou přírodu. Tato sbírka je také výrazně lyričtější, i když obsahuje i básně epické. František Ladislav Čelakovský jí věnoval svým přátelům Josefu Vlastimilu Kamarýtovi a Josefu Krasoslavu Chmelenskému.

Sám autor rozdělil básně obsažené ve sbírce do pěti skupin:

  • První skupinu tvoří rozpravné básně s baladickým obsahem (Toman a lesní panna, Sňatek).
  • Druhou skupinu tvoří básně elegické (Jízda k milé, Žehravý, Nevěrný milý, Milý nade všecko).
  • Třetí a nejrozsáhlejší skupinu tvoří básně žertovné, satirické a naivní (Po práci, Poslední vůle).
  • Čtvrtou skupinou jsou písně (Jarní, Krotká holubička, Pečlivá milá).
  • Pátou skupinu pak tvoří kratičké popěvky (Pozdní litování, Zvěřina).

Do sbírky je zařazena i jedna báseň psaná slovensky (Kalendár a ne farár).

Ve sbírce převládají krátké básně nesoucí všechny prvky české lidové písně. Je v nich ukryta lidová moudrost. Velká část básní je námětem věnována lásce – opětované, neopětované i odmítané. V satirických básních pak autor útočí na měšťanstvo a šlechtu.

Pro větší přiblížení lidové poezii jsou v básních použity i postupy typické právě pro ni, jako opakování děje nebo používání lidových rčení a pořekadel.

Obsah několika vybraných básní:

Toman a lesní panna

[editovat | editovat zdroj]

Epická a zároveň nejznámější báseň celé sbírky, která představuje první umělou českou baladu. Pojednává o Lesní panně, která je hlavně známa mezi jižními slovanskými národy.

Toman se za magické svatojánské noci vydává za svou milou. Jeho sestra jej varuje, aby nejezdil doubravou. Cestou k milé ji Toman poslechne. Když tam dojede, zjistí, že milá se zatím zasnoubila s jiným. Toman se vrací domů avšak cestou přes doubravu. Romantický temný les a zrazená milostná vášeň vykreslují prostředí, ve kterém se Toman dostává do moci Lesní panny a nakonec se zřítí do propasti. Jeho sestra již může pouze plakat nad jeho smrtí.

Prokop Holý

[editovat | editovat zdroj]

Báseň s historickým námětem popisuje smyšlené dobytí Kamenického hradu slavným husitským vojevůdcem Prokopem Holým (ve skutečnosti hrad dobyl někdo jiný) s pomocí podrobně popsané válečné lsti.

Satirická píseň vychvalující provedenou práci, v níž autor schválně neúplným veršem, který si čtenář sám snadno doplní do rýmu, napadá tehdy vládnoucí německou šlechtu a měšťanstvo upírající Čechům národní práva.

Poslední vůle

[editovat | editovat zdroj]

Další satirická píseň věnovaná básníku a vlastenci z počátku 19. století Janu Nejedlému, který se však Čelakovskému a jeho vrstevníkům jevil jen jako jazykovědný a literární zpátečník.

Krásná Kordula

[editovat | editovat zdroj]

Milostná báseň, v níž chlapec opěvuje krásu své dívky Korduly. Popisuje a přirovnává k různým věcem jednotlivé části jejího těla, přičemž v každé sloce se opakují všechny předchozí přirovnání a jedno další přibývá.

Dílo online

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]