Ohňová bouře

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ohňová bouře, Yellowstone, 1988

Ohnivá bouře, někdy také požární bouře je velký masivní požár, který dosáhne tak vysoké intenzity že sám vytváří a udržuje svůj vlastní systém pohybu spalin a vzduchu. Obvykle jde o přirozený přírodní jev a fyzikálně-chemický fenomén, který vzniká při největších přírodních požárech jako jsou stepní požáry nebo lesní požáry. Příkladem velké požární bouře může být velký přírodní požár, který dne 8. října 1871 postihl severovýchodní část amerického státu Wisconsin a posléze severní část státu Michigan a který způsobil značné hospodářské škody v řádu milionů amerických dolarů[1]. V témže roce pak velký požár značně poničil i významné americké město Chicago, i v tomto případě se jednalo o velkou požární bouři.

Ohňová bouře označuje komínový efekt při požárech o velké, souvislé ploše ohně, při kterém vzniká velké množství tepla i infračerveného záření a ohřátý vzduch letící nahoru způsobuje silné sání čerstvého vzduchu. Tím vzniká kladná zpětná vazba – přísun čerstvého vzduchu zesiluje intenzitu ohně a ten zase zesiluje přísun čerstvého vzduchu. Výsledkem je silný vítr (masivní pohyb vzduchu), který ztěžuje nebo dokonce znemožňuje obětem od ohně prchnout. V epicentru se může teplota vyšplhat až na 2 000 °C. Při této teplotě hoří např. živičné povrchy vozovek nebo se taví sklo.

Ohňová bouře může vzniknout např. při rozsáhlém požáru lesa nebo po mohutném bombardování či výbuchu jaderné zbraně.[2]

Může se ale jednat i o umělý požár způsobený pouze lidmi, který může vzniknout například nedbalostí nebo technickou závadou ve velkých průmyslových komplexech například v chemickém nebo zbrojním průmyslu. Velké požární bouře byly zaznamenány i v době druhé světové války v důsledku masivního bombardování měst velkým množstvím zápalných leteckých pum. Velké požární bouře byly popsány například při bombardování Drážďan, náletech na Hamburk, během bitvy u Stalingradu, bombardování Tokia, nebo při atomovém bombardování Hirošimy.

Fyzikální a chemická podstata jevu[editovat | editovat zdroj]

Jev spočívá v tom, že velké množství spalovaného materiálu způsobuje velké proudění vzduchu (tzv. komínový efekt), kdy velké množství kyslíku, který je obsažen ve vzduchu a který je masivně nasáván do místa hoření, nadměrně zvyšuje intenzitu hoření. Intenzivní spalování pak produkuje jak velké množství spalného tepla tak i infračerveného záření. Jeho tvorba pak může dosáhnout takové intenzity, že dochází k samovolnému vznícení (samovznícení) dalších hořlavých materiálů, které se nacházejí v okolí požáru. Požár se tak velmi rychle šíří do okolí a je velmi obtížné jej uhasit.

Požární bouře bývají také velmi dobře viditelné zejména v noci, v únoru 1945 po náletu na Drážďany byla tamní požární bouře viditelná na vzdálenost několika stovek kilometrů, mimo jiné byla pozorovatelná i v Praze.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.peshtigofire.info/
  2. Dokudrama The War Game (1965), režie Peter Watkins, [1], od 19. minuty, 19. sekundy