Nimrod (biblická postava)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Nimrod s jelenem na staré rytině

Nimrod (hebrejsky נִמְרוֹד nebo נִמְרֹד‎‎) je biblická postava, která je zmíněna jak v 1. knize Mojžíšově, tak též v 1. Paralipomenon[1] a u proroka Micheáše[2]. Podle biblické zprávy byl synem Kúše, vnukem Cháma a pravnukem Noema. Je charakterizován jako „bohatýrský lovec před Hospodinem[3]. Podle židovské tradice údajně vlastnil Bohem zhotovený Adamův plášť[4], který mimo jiné k sobě vábil zvěř.[5] Z těchto důvodů Nimrodovo jméno zobecnělo jako označení lovce či myslivce (nimrod).

Židovská mimobiblická literatura dále upřesňuje, že Nimrod založil několik měst v Mezopotámii, a jeho osobu ztotožňuje ještě se jménem Amráfel (hebrejsky אַמְרָפֶל), což byl podle Bible král Šineáru.[6] Josephus Flavius se zmiňuje o tom, že Nimrod zahájil stavbu babylónské věže. V hebrejštině je ve jménu Nimrod patrný názvuk slovesa נרד, jenž má tyto významy: „bouřit se, pobouřit, pomýšlet na vzpouru, vzbouřit se, vzpínat se“ [7].

Nimrod byl nejen mocný vládce, ale také modlář. Ne náhodou jeho jméno obsahuje konsonanty jména boha Namra-uddu, jenž byl znám též pod jménem Marduk.[8] Podle tradice zapsané v midraších Nimrod údajně hodil mladého Abraháma do rozpálené pece za to, že se odmítl podílet na modloslužbě.[9] Abrahám Božím zázrakem přežil a později se s Nimrodem, neboli Amráfelem, znovu setkává v boji, kdy z jeho ruky osvobozuje svého synovce Lota.[10] Nakonec je Nimrod zabit Abrahámovým vnukem Ezauem, který toužil po jeho plášti, jímž k sobě vábil zvěř.[11]

Nimrodovo jméno se zachovalo v několika místních názvech (například hrad Nimrod na Golanských výšinách) a rovněž v legendách v sumerštině, asyrštině a pozdějších jazycích.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. 1Pa 1, 10 (Kral, ČEP)
  2. Mi 5, 5 (Kral, ČEP)
  3. Gn 10, 9 (Kral, ČEP)
  4. Gn 3, 21 (Kral, ČEP)
  5. Časopis Šavua tov 108/5769, str. 3
  6. Gn 14, 1 (Kral, ČEP)
  7. PÍPAL, Blahoslav. Hebrejsko-český slovník ke Starému zákonu. Praha : Kalich, 2006. ISBN 80-7017-029-8. S. 93.  
  8. DYER, Charles H. Obnova Babylona. Ostrava : A-ALEF, 1997. ISBN 80-85237-55-5. S. 30.  
  9. DIVECKÝ, Jan. Příběhy Tóry. Patnáct biblických zamyšlení. Praha : P3K, 2010. ISBN 978-80-87186-06-0. S. 39.  
  10. Gn 14, 1–24 (Kral, ČEP)
  11. Berešit raba 59, 7; Midraš Tanchuma

Literatura[editovat | editovat zdroj]