n-dodekan
| Dodekan | |
|---|---|
| Obecné | |
| Systematický název | Dodekan |
| Funkční vzorec | CH3CH2CH2CH2CH2CH2CH2CH2CH2CH2CH2CH3 |
| Sumární vzorec | C12H26 |
| Vzhled | bezbarvá kapalina |
| Identifikace | |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 170,34 g/mol |
| Teplota tání | −9,6 °C (263,6 K) |
| Hustota | 0,626 g/cm³ |
| Viskozita | 1,34 cP (20 °C) |
| Bezpečnost | |
| R-věty | R12 R51/53 R65 R66 R67 |
| S-věty | (S2) S9 S16 S29 S33 S61 S62 |
| H-věty | EUH066 |
| NFPA 704 | |
| Teplota vzplanutí | 74 °C |
| Teplota vznícení | 203 °C |
|
SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|
Dodekan (známý též jako dihexyl či bihexyl) je kapalný uhlovodík se vzorcem C12H26. Má 355 isomerů. Název dodekan se používá také jako označení jednoho z izomerů, n-dodekanu.
Výskyt [editovat]
Tento uhlovodík se vyskytuje především v ropě, odkud se taky těží. Při rafineraci se část dostane do benzínu, ovšem většina zůstane v petroleji.
Reakce [editovat]
Dodekan hoří následující reakcí:
2C12H26(l) + 37O2(g) → 24CO2(g) + 26H2O(g)
Dodekan se proto používal jako palivo, které uvolňuje velké množství energie. Jeden litr paliva potřebuje na spálení asi 15 kg vzduchu. Petrolej, obsahující dodekan, se dnes používá málo jako palivo. Proto se používá na krakování, kdy se uhlovodíky s relativně dlouhými řetězci rozdělují na více uhlovodíků s kratšími řetězci, které se přídávají zejména do benzínu.
Využívá se taky zejména na výrobu derivátů. Chlordodekan: CH3CH2CH2CH2CH2CH2CH2CH2CH2CH2CH2CH3 + Cl → CH3ClCH2CH2CH2CH2CH2CH2CH2CH2CH2CH2CH3
Šetrnou oxidací vzniká dodekanol, a následně kyselina dodekanová (kyselina laurová).