Námořnictvo Východního válčiště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Námořnictvo Východního válčiště ČLOA
东部战区海军
Východomořská flota
东海舰队
Vlajka Námořnictva ČLOA
Vlajka Námořnictva ČLOA
ZeměČínaČína Čína
Vznik1949
2016 (v současné podobě)
Typnámořní flota
Velikost1 vrtulníková výsadková loď
3 Amphibious Transport Dock[1]
18 konvenčních útočných ponorek[1]
13 raketových torpédoborců[1]
19 raketových fregat[1]
30 raketových korvet[1]
~30 raketových člunů[1]
~22 tankových výsadkových lodí[1]
~22 minolovek[1]
a další
PosádkaNing-po, Če-ťiang
Velitelévadm. Wej Kang (velitel)
adm. Liou Čching-sung (politický komisař)
Nadřazené jednotkyVýchodní válčiště ČLOA

Námořnictvo Východního válčiště Čínské lidové osvobozenecké armády (čínsky v českém přepisu čung-kuo žen-min ťie-fang-ťün tung-pu čan-čchü chaj-ťün, pchin-jinem zhōngguó rénmín jiěfàngjūn dōngbù zhànqū hǎijūn, znaky zjednodušené 中国人民解放军东部战区海军), dříve také známé jako Východomořská flota (čínsky v českém přepisu tung-chaj ťien-tuej, pchin-jinem dōnghǎi jiànduì, znaky zjednodušené 东海舰队), je námořní složka Východního válčiště Čínské lidové osvobozenecké armády a jedna ze tří flot Námořnictva Čínské lidové osvobozenecké armády.[2]

Námořnictvo Východního válčiště je odpovědné za plánování a vedení operací v prostoru Východočínského moře a nejseverovýchodnějších částí Jihočínského moře. Předpokládá se, že jeho úkolem je příprava na tchajwanskou krizi, působení kolem japonských jihovýchodních ostrovů a hlídkování v Luzonském průlivu mezi Tchaj-wanem a Filipínami. Jeho hypotetickými protivníky jsou Japonské námořní síly sebeobrany a Sedmá flota Námořnictva Spojených států amerických.[2] Jedná se o největší a nejschopnější flotu Námořnictva Čínské lidové osvobozenecké armády.[3]

Velitelství floty je dislokováno ve městě Ning-po v provincii Če-ťiang.[4]

Velení[editovat | editovat zdroj]

Velitelé

  1. vadm. Su Č'-čchien (苏支前) (únor 2016 – leden 2017)
  2. vadm. Wej Kang (魏钢) (leden 2017 – ve funkci)

Političtí komisaři

  1. vadm. Wang Chua-jung (王华勇) (leden 2016 – červenec 2018)
  2. adm. Liou Čching-sung (刘青松) (červenec 2018 – ve funkci)

Seznam lodí[editovat | editovat zdroj]

Třída Jméno a číslo lodi
Vrtulníková výsadková loď (LHD)
Výsadková loď typu 075 Kuang-si (32),[5] An-chuej (33)
Amphibious transport dock (LPD)
Výsadková loď typu 071 Lung-chu Šan (980),[6] S’-ming Šan (986), Kchun-lun Šan (998)
Torpédoborce
Torpédoborec typu 052D Tchaj-jüan (131), Su-čou (132), Pao-tchou (133), Šao-sing (134), Sia-men (154), Nan-ťing (155), C'-po (156), Li-šuej (157)
Torpédoborec typu 052C Čchang-čchun (150) (vlajková loď)[7], Čeng-čou (151), Ťi-nan (152), Si-an (153)
Třída Sovremennyj Chang-čou (136), Fu-čou (137), Tchaj-čou (138), Ning-po (139)
Fregaty
Fregata typu 054A Pin-čou (515), C’-jang (522), Čou-šan (529), Sü-čou (530), Siang-tchan (531), Kan-čou (532), Nan-tchung (533), I-jang (548), Čchang-čou (549), Chuang-kang (577), Jang-čou (578), An-jang (599)
Fregata typu 054 Ma-an-šan (525), Wen-čou (526)
Fregata typu 053H3 Ťia-sing (521), San-ming (524), Chuaj-chua (566), Siang-jang (567)
Fregata typu 053H1G Ťiang-men (562), Pej-chaj (558), Fo-šan (559)
Korvety
Korveta typu 056 Chuaj-an (509), Ning-te (510), Che-ce (512), Šang-žao (583), Ťie-jang (587), Čchüan-čou (588), Čchao-čou (595)
Korveta typu 056A Te-jang (554), Liao-čcheng (608), Šuo-čou (610), Lu-an (611), Ťing-te-čen (617), Siao-kan (615), San-men-sia (638), Ču-čou (639), E-čou (640), I-wu (641), I-čchun (643), Tchung-žen (644), Süan-čcheng (645),
Stíhače ponorek
Stíhač ponorek typu 037IS Lung-chaj (713)
Raketové čluny
Raketový člun typu 037II Jang-ťiang (770), Fan-jü (773)
Raketový člun typu 037IG Ku-tchien (757), Jung-čchun (758), Fu-čching (759), Čchang-le (760), Lung-jen (764)
Raketový člun typu 022 ~28 kusů
Ponorky
Ponorka typu 039A/B 330, 331, 332, 333, 334, 335, 336, 337, 338, 339
Třída Kilo (877EKM, 636, 636M) 364, 365, 366, 367, 368, 369, 374, 375
Ponorka typu 039 314
Tankové výsadkové lodě (LST)
Výsadková loď typu 072A Pa-sien-šan (913), Wu-i-šan (914), Kchu-laj-šan (915), Tchien-mu-šan (916), Wu-tchaj-šan (917), Ta-pie-šan (981), Tchaj-chang-šan (982)
Výsadková loď typu 072II Tung-tching-šan (931), Che-lan-šan (932), Liou-pchan-šan (933)
Výsadková loď typu 072III Jen-tang-šan (908), Ťiou-chua-šan (909), Chuang-kang-šan (910), Pchu-tchuo-šan (939), Tchien-tchaj-šan (940)
Výsadková loď typu 073A Šeng-šan (941), Lu-šan (942), Meng-šan (943), Jü-šan (944)
Minolovky
Minolovka typu 081 Čang-ťia-kang (805), Ťing-ťiang (810)
Minolovka typu 082I Č'-ťiang (806), Ču-ťi (807), Chaj-men (816), Wen-ling (817)
Minolovka typu 082II Chuo-čchiou (704), Kchun-šan (707)
Minolovka typu 6610 Che-pching Fang-čou (808), Ťien-te (834)
Zásobovací a podpůrné lodě
Zásobovací loď typu 903/903A Čchien-tao-chu (886), Čchao-chu (890), Kao-jou-chu (966)
Zpravodajská loď typu 815 Pej-ťi Sing (791), Tchien-čchüan Sing (795), Jü-cheng Sing (798)
Ponorková podpůrná loď typu 925 Čchung-ming-tao (862)
Nemocniční loď typu 920 Che-pching Fang-čou (866)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 中国人民解放军东部战区海军 na čínské Wikipedii.

  1. a b c d e f g h The International Institute for Strategic Studies. The Military Balance 2022. Abingdon, Oxfordshire: Routledge, 2022. 528 s. ISBN 978-1-032-27900-8. S. 262. (anglicky) 
  2. a b KODA, Yoji, 2017. A Japanese Perspective on China’s Evolving Surface Fleet. In: DUTTON, Peter A.; MARTINSON, Ryan D. China’s Evolving Surface Fleet. Newport, Rhode Island: Naval War College Press. S. 31. (anglicky)
  3. Koda 2017, s. 33.
  4. BURTON, Rachael. The People’s Liberation Army Theater Command Leadership: The Eastern Theater Command [online]. 2018-08-13 [cit. 2022-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. China Prepares Three Type 075 Amphibious Assault Ships for Possible Taiwan Assault. www.defensemirror.com [online]. 2022-05-15 [cit. 2022-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. China's Fifth Type 071 LPD 'Longhushan' Commissioned with the PLAN. Navy Recognition [online]. 2018-09-19 [cit. 2022-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Changchun 150 destroyer ready for service. www.china.org.cn [online]. 2013-10-15 [cit. 2022-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]