Mše (hudba)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Mše (lat. Missa) jako hudební forma je zhudebnění některých částí latinské římskokatolické mše. Jedná se o nejdůležitější útvar chorálu.

Skladba

Mše se dělí na dvě části:

  • Ordinarium
  • Proprium

Ordinarium

Mešní ordinárium má šest částí, které se většinou píší latinsky. Tvoří jej tzv. „neměnný zpěv“, který je zpíván při každé mši, na rozdíl od proměnlivých částí. Skládá se z těchto částí:

  • Kyrie eleison (Pane smiluj se - psáno v řečtině)
  • Gloria nebo Gloria in excelsis Deo (Sláva na výsostech Bohu)
  • Credo (Věřím)
  • Sanctus (Svatý)
  • Benedictus (Blahoslavený, požehnaný), původně samostatná část později splynula se Sanctus
  • Agnus Dei (Beránku Boží)

Proprium

Na rozdíl od Ordinaria jsou zpěvy proměnlivé. Mění se podle jednotlivých období církevního roku – církevních svátků a příležitostí. Zpěvy jsou hudebně složitější – zpíval je školený sbor. Jsou zde 4 části:

  • Introitus (vstupní zpěvy – příchod kněze k oltáři)
  • Graduální zpěvy (hudebně nejzajímavější a nejsložitější, zpívaly se mezi čtením z Bible a mezi tyto zpěvy patří Aleluja, Graduale, Sekvence)
  • Offertorium (zpívá se při přinášení obětních darů)
  • Communio (přijímání/obětování)

Requiem

Zvláštním typem mše je Rekviem – mše za zemřelé.

Slavné mše

Mezi hrané mše věhlasných skladatelů se řadí například tyto: