Monazit-(La)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Monazit-(La)
Obecné
KategorieMinerál
Chemický vzorec(La,Ce,Nd)PO4
Identifikace
Barvahnědý, žlutý, žlutohnědý, růžový
Vzhled krystalutabulkovité krystaly, zrnitý, celistvý
Soustavamonoklinický
Tvrdost5-5,5
Leskskelný, pryskyřičný
Štěpnostdobrá podle {001}, nedokonalá dle {100}
Index lomunα=1,770-1,800, nβ=1,771-1,802, nγ=1,830-1,85
Vrypšedobílý
Hustota4,8-5,5 g ⋅ cm−3

Monazit-(La) je fosforečnan vzácných zemin ze skupiny monazitu, chemický vzorec je (La,Ce,Nd)PO4. Název pochází z řeckého „monazeis“, znamenající „být samotný, osamocený“, pro svoji vzácnost na prvních lokalitách, kde byl nalézán. Název byl uznán Mezinárodní mineralogickou asociací v roce 1966.

Monazit je monoklinické soustavy = třída 2/m. Systematické zařazení podle Strunze je 8.AD.50. Typové lokality jsou masív Kounrad, region Balchaš, Džezkazganská oblast, Kazachstán, Mars Hill, Severní Karolína, USA.

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Monazit je hojným akcesorickým minerálem intruzívních hornin, zejména granitů, charnockitů a syenitických vyvřelin, dále v žilných aplitech a žulových pegmatitech, odkud pocházejí největší krystaly monazitu, místy na žilách s Sn-W mineralizací s greiseny. Vyskytuje se v sedimentárních horninách, akcesoricky v rulách či ftanitech. Nejčastější a praktickým významem největší jsou však aluviální ložiska, zejména mořská.

Morfologie[editovat | editovat zdroj]

Tvoří tence až tlustě tabulkovité krystaly, též zrnité či celistvé agregáty. Krystaly jsou často zdvojčatělé podle {100}, obvykle však s nedokonale vyvinutými plochami.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Krystalografie[editovat | editovat zdroj]

Monazit krystaluje v monoklinické soustavě, třída 2/m, grupa P 21/n. Rozměry buňky a=6,79, b=7,01, c=6,46, Z=4.

Fyzikální vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Tvrdost 5-5,5 (Mo), hustota 4,8-5,5 g/cm3, průměrná 5,15. Štěpnost je dobrá podle {001}, nedokonalá dle {100}. Je slabě magnetický a radioaktivní. Lasturnatý, nepravidelný lom. Je křehký.

Optické vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Barvy je hnědé, žlutohnědé, žluté či růžové. Lesk skelný, pryskyřičný. Je průhledný až částečně průsvitný. Vryp je šedobílý, luminiscence chybí, pleochroismus nebyl pozorován či slabě žlutý až žlutozelený. Monazit je dvojosý, optický pozitivní, nα=1,77-1,8, nβ=1,771-1,802, nγ=1,83-1,85, 2V=12°.

Chemické vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Průměrné chemické složení:

  • La 28,95 %
  • Ce 14,60 %
  • Th 4,84 %
  • P 12,91 %
  • Nd 12,02 %
  • O 26,68 %

Dává reakci na PO4, nesnadno rozložitelný v kyselinách.

Příbuzné minerály[editovat | editovat zdroj]

cheralit, monetit, xenotim-(Y), černovit-(Y), švenekit, ximengit, buchwaldit.

Parageneze[editovat | editovat zdroj]

V syenitech a karbonatitech s barytem, bastnäsitem-(Ce), se zirkonem, fergusonitem jako produkt albitizace žul, v pegmatitech se skorylem, xenotimem-(Y) a písekitem, minerály TR a radioaktivními minerály, s kasiteritem, wolframitem a molybdenitem na Sn-W žilách.

Získávání[editovat | editovat zdroj]

Nejdůležitější jsou aluviální ložiska, zejména mořská rýžoviska, dále ložiska v pegmatitech.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Ruda vzácných zemin.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]