Modalová viskózová vlákna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Modalová viskózová vlákna (mezinárodní zkratka: CMD) byla vyvinuta v 70. letech minulého století na principu technologie zvlákňování viskózy. Od původních viskózových vláken se liší podstatně vyšší pevností za mokra i za sucha (35-38 cN/tex oproti bavlně s 25-37 cN/tex) a tažností v mokrém i suchém stavu pod 15 %.[1]

Rozeznávají se zde dva typy:

  • Polynozická vlákna
  • Vlákna HWM (high wet modulus)

Polynozická vlákna[editovat | editovat zdroj]

Polynosic (z franc.: polymere non synthetique) má vysoký polymerační stupeň, tažnost podobnou bavlně, vysokou elasticitu a stálost proti alkáliím.

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Technologie výroby byla vynalezena v Japonsku, Japonci byli na začátku 21. století jediní výrobci polynozických vláken na světě.

Nezralá viskóza se zvlákňuje při polymeračním stupni 500-600 s přídavkem formaldehydu ve zvlákňovací lázni za pomalého koagulování. Vláknina se potom dlouží až na 300 % (normální viskóza jen do 30%) a v oddělené lázni regeneruje.

Finální výrobek je většinou stříž, jemnost dosahuje hranici mikrovlákna, tedy 1 dtex.

Vlastnosti a použití[editovat | editovat zdroj]

Pevnost a tažnost vláken je velmi podobná bavlně, navíc mají lepší rozměrovou stabilitu i po několikanásobném praní a příjemný lesk. Vlákna se velmi dobře hodí do směsí s bavlnou, ze kterých se dají vypřádat stejnoměrné příze a výrobky se nechají snadno louhovat a mercerovat. Polynozická vlákna se však zpracovávají také ve směsi 67% PES/33% CMD, která se obzvlášť u pletenin vyznačují leskem podobným hedvábí.

Vlákna HWM[editovat | editovat zdroj]

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Tkanina ze směsi 55 % konopí / 45 % modalových vláken

Viskóza se koaguluje v silně kyselých lázních a protahuje o 80-150%. Vlákna HWM mají oproti polynozickým nižší orientaci polymerů, vyšší tažnost a pevnost ve smyčce.

Vlákna se vyrábí v jemnostech od 1,0 až do 5,5 dtex.

Vlastnosti a použití[editovat | editovat zdroj]

Svými vlastnostmi se vlákna velmi dobře hodí ke směsování s polyesterem. Na přízi méně odstávají elementární vlákna a výrobky z HWM mají měkčí omak než produkty z polynozických vláken.

Nejčastější jsou směsi 50% česaná bavlna/50% CMD na osobní prádlo, posteloviny, ubrusy a vrchní ošacení. Příměs modalových vláken zamezuje ztvrdnutí výrobků i po několikanásobném praní a výrobní náklady na přízi jsou nižší než u čisté bavlny

Známé jsou i tkaniny ze stoprocentního modalu a ze směsí s PA, PAC nebo s elastanem na různé druhy vrchního ošacení a bytové textilie, pleteniny na sportovní oděvy.[2]

Poznámka: V Asii se označují všechny druhy modalových vláken pojmem polynosic

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka (SNTL Praha 1981) str. 168
  • Alfons Hofer, Stoffe : 1. Textilrohstoffe, Garne, Effekte, str. 301–336 a 448, 7. völlig überarbeitetet Auflage, Frankfurt am Main : Deutscher Fachverlag, 1992, ISBN 3-87150-366-5

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vlastnosti modalových vláken (německy): http://www.lenzing.com/fasern/de/textil/4178.jsp
  2. Pletenina z modalu (snímek): http://www.sanyueh.com.tw/prod_s2.jpg