Medaile Za obranu Stalingradu

Medaile Za obranu Stalingradu
Медаль «За оборону Сталинграда»
	Uděluje ; ; Sovětský svaz
Typ	medaile za tažení
Založeno	22. prosince 1942
Stát	Sovětský svaz
Způsobilost	občané Sovětského svazu, vojáci i civilisté
Uděluje se za	účast při obraně Stalingradu
Kampaň	bitva u Stalingradu
Status	nadále neudílena
Zakladatel	Nejvyšší sovět Sovětského svazu
Statistiky
Celkem uděleno	okolo 759 560
Ostatní vyznamenání
Vyšší	Medaile Za obranu Sevastopolu
Nižší	Medaile Za obranu Kyjeva
	; I. varianta stuhy
	; II. varianta stuhy

Medaile Za obranu Stalingradu (rusky: Медаль «За оборону Сталинграда») byla sovětská medaile založená roku 1942.^[1] Během druhé světové války byla udílena vojákům i civilistům za účast při obraně Stalingradu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Medaile byla založena dekretem prezidia Nejvyššího sovětu Sovětského svazu dne 22. prosince 1942.^[2] Byla udílena všem účastníkům obrany Stalingradu, tedy příslušníkům Rudé armády a sovětského námořnictva, příslušníkům jednotek NKVD a civilistům, kteří se přímo podíleli na obraně města. Za rozhodné období pro udělení medaile se považují data 12. července 1942 až 19. listopadu 1942.^[3]

Prvními sovětskými vyznamenáními, která byla udílena zavěšená na stuhou pokryté kovové destičce ve tvaru pětiúhelníku, byla medaile Za obranu Leningradu, medaile Za obranu Oděsy, medaile Za obranu Stalingradu a medaile Za obranu Sevastopolu. Původně se tyto medaile měly nosit napravo na hrudi. Zákonem ze dne 19. června 1943 byl zaveden tento nový typ stuhy a zároveň zákon ustanovil pravidlo o nošení těchto medailí na levé straně hrudníku spolu s dalšími vyznamenáními. Status medaile byl opět změněn dekretem prezidia Nejvyššího sovětu Sovětského svazu č. 2523-X ze dne 18. července 1980.^[4]

Medaile Za obranu Stalingradu se v přítomnosti dalších sovětských medailí nosí za Medailí Za obranu Sevastopolu.^[3]^[4] Pokud se nosí s vyznamenáními Ruské federace, pak mají ruská vyznamenání přednost.^[5]

Pravidla udílení[editovat | editovat zdroj]

Medaile byla udílena vojákům rudé armády, příslušníkům sovětského námořnictva, příslušníkům NKVD i civilistům, kteří se přímo účastnili obrany Stalingradu.^[2] Medaile s číslem certifikátu 00001 byla udělena veliteli 64. armády Michailu Stepanoviči Šumilovovi. Do 1. ledna 1995 byla medaile udělena přibližně v 759 560 případech.^[6]

Popis medaile[editovat | editovat zdroj]

Medaile má pravidelný kulatý tvar o průměru 32 mm. Původně měly být medaile vyráběny z nerezové oceli, ale již vyhláška ze dne 27. března 1943 změnila používaný kov na mosaz. Na přední straně je skupina vojáků. Vojáci v rukou svírají pušky připravené k boji. Na pozadí v pravé části vlaje vlajka Sovětského svazu. V levé části jsou vyobrazeny tanky a letadla mířící do boje. Při vnějším okraji je v horní části medaile půlkruhový nápis v cyrilici ЗА ОБОРОНУ СТАЛИНГРАДА (za obranu Stalingradu). Na zadní straně je na třech řádcích nápis v cyrilici ЗА НАШУ СОВЕТСКУЮ РОДИНУ (za naši sovětskou vlast). Nad nápisem je srp a kladivo.^[2]^[3]

Medaile je připojena pomocí jednoduchého kroužku ke kovové destičce ve tvaru pětiúhelníku potažené hedvábnou stuhou z moaré. Stuha je široká 24 mm. Nejdříve byla stuha šedá uprostřed s červeným pruhem širokým 8 mm. Vyhláška ze dne 19. června 1943 změnila barvu stuhy. Nadále byla používána stuha olivová uprostřed s červeným pruhem širokým 2 mm.^[2]^[3]

Autorem návrhu medaile je výtvarník Nikolaj Ivanovič Moskaljev.